Přejít k obsahu | | Přejít k vyhledávání

ICOM Transport

„V autobuse trávím víc času než doma, takže je to prakticky můj život,“ říká Patricie Kubánková

17 Březen 2023 | Pro zaměstnance

V dnešním rozhovoru s naší řidičkou z ČSAD Benešov, Patricií Kubánkovou, se dozvíte, jak hodnotí nové ISUZU autobusy, jak zvládá hustý provoz a s jakými předsudky se setkává jako žena za volantem. Dozvíte se i proč si zřídila instagramový účet Život na 6 kolech.

V srpnu byste u nás měla být 2 roky, jak jste se k práci u nás dostala? Znala jste předtím ČSAD Benešov?

Dokud jsem žila ve svém rodném městě, tak jsem si myslela, že linkovou dopravu po celé ČR provozuje jeden dopravce, a to TQM Holding. Jejich žluté busy byly pro mě ikonické. Po přestěhování jsem se začala více zajímat a zjistila jsem, že je plno různých dopravců. V mých předchozích pracovních pozicích jsem nebyla spokojená, a tak jsem si řekla, že zkusím řídit bus.

Muži ve Vaší rodině jezdili také v MHD, byli Vaší inspirací?

Jak už jsem zmiňovala v předchozím rozhovoru, tak MHD v Opavě mě nikdy nelákalo. Linková doprava je ale o něčem jiném a vlastně MHD v Benešově je koneckonců taky jiné než v Opavě. Moje linka nevede jen po městě, ale kouknu se i o kousek dál, a přece jen se trochu provezu.

Jak zvládáte řízení v různých provozních podmínkách, jako jsou například hustý provoz, nepříznivé počasí nebo zvládání stresových situací?

Co se týče hustého provozu, tak ten mi nedělá vůbec problém. Je pravda, že se pak těžko dostávám z vedlejší na hlavní nebo vjet do kruháče, kterých je v Benešově požehnaně, je také nadlouho, ale nakonec se dočkám. Pak mám velký respekt ze sněhu. Třeba v Žabovřeskách a Zbožnici vůbec nesolí silnice a zrovna tam se musím otáčet couváním z kopečka a pak je nemožné vyjet ten kopeček, ale už vím jak na to, takže mi to nedělá takový problém. Pokud má řidič svou linku už dlouho, tak stresové situace se stávají čím dál míň stresující.

Jakou roli hraje ve Vaší práci spolupráce s dalšími zaměstnanci, jako jsou například dispečeři nebo technici?

Záleží na situaci. Jestli máte co jezdit a s čím jezdit a žádné jiné problémy nejsou, tak vlastně dispečink nepotřebujete. Jedete si svoje a nestaráte se o nic jiného. Pokud ale má nastat nějaká změna, tak se to většinou dozvím na poslední chvíli, což mě trošku mrzí a takhle by to fungovat nemělo. Ano, jsou výjimečné situace, které se musí řešit za pochodu (uzavírka na trase, nehoda, porucha autobusu), ale situace, které se dají řešit dřív, by se mohly řešit aspoň 2 dny předem (změna linky, náhodné volno). Co mě nedávno potěšilo, byla komunikace dispečera s městem kvůli mým návrhům na zlepšení MHD. Většina se totiž uskuteční a já jsem za to moc ráda.

Musela jste čelit někdy jako žena za volantem čelit předsudkům ze strany kolegů nebo cestujících? Případně, jak jste se s nimi vyrovnala?

Jednou, když jsem řídila ještě na Divišovsku, tak se jeden pán bál, že řídí žena. Trošku mě to mrzelo, že v dnešní době na takové předsudky narazím, ale pak se pán chlubil tím, kolikrát v opilosti naboural, tak jsem si řekla, že si z toho nemusím dělat hlavu. Po druhé, to bylo na začátku mé MHD kariéry, mi nastoupila starší paní a strašně se divila, nadhodila: „Pfff, ženská a řídí autobus,“ ale přesto si sedla a svezla se. Mezi kolegy se určitě někdo najde, kdo nebere ženu za volantem a hotovo, ale přímý konflikt jsem s žádným neměla. I když je tu jeden řidič, který má problém s mým parkováním, ať parkuju jak parkuju, je to prostě problém.

Vyzkoušela jste u nás již některé typy autobusů, jaký je váš oblíbený a proč?

Intouro E5. Je svižný, dobře se s ním řadí, není nízkopodlažní a je to prostě Mercedes.

Co říkáte na nová ISUZU? Jaké jeho prvky byste vyzdvihla nejvíce?

První jízda byla taková hodně opatrná, druhá už byla lepší. Ale když jsem o přestávce vylezla z busu a koukla na kolegu, který měl za sebou taky pár jízd s Isuzem, tak jsme se na sebe museli jen usmívat. Byl to takový hezký moment, kdy nebylo třeba slov a oba jsme věděli, že to Isuzu je prostě super!

Nedá se teda srovnávat s "dospělými" autobusy, tam je jízda úplně o něčem jiném, ale oproti Rošeru je to rozdíl. Jelikož je Isuzu celé vzduchově odpružené, tak je i pohodlnější. Do města se náramně hodí tím, jak je malý, ale vevnitř je dost prostorný. Další plus je couvací kamera. Během linky ji moc nevyužiju, ale na parkování na Terminálu je skvělá.

Co mi ale třeba vadí je to, že tu není žádný úložný prostor. Dlouho mi trvalo, než jsem našla místo pro úklidové náčiní. Bus je docela nízký, musím dávat pozor na retardéry a zvedat ho, abych nechytala spodkem a nepoškodila ho. Nastavení topení je uloženo skoro až na zemi, takže nemám šanci regulovat teplotu za jízdy, musím prostě zastavit. Isuzu má přední světla jako Intouro – malé čočky. To znamená, že ve tmě svítí málo. Intouro má ale tu výhodu, že má přední mlhovky, ty totiž v Isuzu nenajdeme. A poslední věc je hlasitost tlačítka STOP. Je to tak hlasité a zvuk nepříjemný, že vám to trhá uši.

Jaké jsou podle Vás klíčové dovednosti a vlastnosti, které by měl mít dobrý řidič/dobrá řidička autobusu?

Řidič kteréhokoliv vozidla by měl umět předvídat a řidiči profesionálové jednou tak. Podle toho, co vídávám na silnicích za řidiče, tak málokterý z nich předvídá. Určitě by měl řidič autobusu být asertivní, a nakonec by tuto práci neměl dělat jen kvůli penězům, ale měl by k tomu mít kladný vztah.

Máte i vlastní instagramový účet Život na 6 kolech, kde sdílíte fotky autobusů. Co vám bylo inspirací pro jeho založení?

Instagram jsem si nikdy nechtěla založit za účelem sdílení fotek mé osoby, ale focení jako takové mě baví. Začala jsem tím, že jsem si založila svůj první účet, kde sdílím fotky svých mazlíčků. Provozuji ho v angličtině, aby se dostal do podvědomí i v ostatních zemích. Pak když jsem si dělala řidičák, tak jsem si vytvořila druhý profil, který jsem chtěla věnovat autobusům. V autobuse trávím víc času než doma, takže je to prakticky můj život.

DĚKUJEME ZA ROZHOVOR A PŘEJEME SPOUSTU ŠŤASTNÝCH KILOMETRŮ.