Pro historický vývoj lidstva je jízda vlevo přirozenější. K tomu se tradují historky, které sahají až do starověku. Dle některých příběhů za to může fakt, že na koně se nejlépe nastupuje zleva, a proto bylo bezpečnější být u kraje cesty. Nehrozilo pak riziko srážky s protijedoucí osobou. Nejčastěji se ale setkáváme s vysvětlením, že po levé straně měli bojovníci meče, protože tasili pravou rukou. Bylo proto logičtější pohybovat se nalevo a mít soka po pravé ruce.

Pravostranný provoz nejspíše vznikl v Americe, kde naopak vozkové seděli na koni nejvíce vlevo vzadu. Aby měli větší přehled o situaci na cestě a předešli tak srážce, jezdili vpravo. V Evropě se pak změna provozu přičítá Napoleonovi Bonaparte. Ten svá vojska údajně nechával pochodovat po pravé straně, a jakožto levák se mohl při jízdě napravo lépe bránit. Svá pravidla zaváděl na všech dobytých územích.

Jak to bylo u nás?

17. března 2019 tomu bylo přesně 80 let, co jezdíme po pravé straně silnice. Proč a jak k této změně došlo? K přechodu na pravostranný provoz jsme se zavázali v roce 1931 tzv. Pařížskou úmluvou. Až v listopadu 1938 Národní výbor rozhodl o tom, že ke změně dojde 1. května 1939. Jenže na naše území vtrhla německá vojska a uzákonila pravostranný provoz (který byl tehdy jednotný pro celou Německou říši) ze dne na den. Pouze Praha dostala kvůli složitosti infrastruktury 9 dní navíc.

Změnu provozu provázely, především v Praze, velké komplikace. Během prvního dne došlo v hlavním městě ke 26 nehodám. Většinou šlo o srážku tramvaje s chodci, kteří si ještě nezvykli na změnu provozu. Jedna ze srážek skončila dokonce smrtelnou nehodou. V Ostravě došlo údajně po zavedení nového pravidla k 7 střetům.

Zajímavá fakta a paradoxy

• Poslední zemí Evropy, která přešla na pravostranný provoz, bylo Švédsko v roce 1967. Ke změně prý došlo tak, že se v danou hodinu všechna vozidla zastavila, plynule přejela do druhého pruhu a poté se ve stanovený čas opět rozjela.
• Náhlá změna provozu v Československu měla za následek zajímavý paradox. Pokud jste během devítidenní prodloužené lhůty pro Prahu (v článku výše) cestovali do hlavního města odjinud z ČR, jeli jste nejdříve vpravo a v Praze poté vlevo.
• Vlevo dnes jezdí zhruba 1/3 obyvatel země ve více než 70 státech. Např. v JAR, v Malajsii, Indii, Japonsku, na Maltě, ale třeba také v čínském Hong-Kongu.
• Přechod na pravostranný provoz se týkal také železnic. Poslední tratí s levostranným provozem v ČR byla Břeclav – Bohumín, kde se změnila strana jízdy až v roce 2012.
• Tzv. „pravidlo pravé ruky“, tedy přednost zprava, bylo zavedeno při levostranném provozu. Protože řidič měl při vjezdu do křižovatky lepší přehled o situaci na pravé straně. Pravidlo ale zůstalo nezměněno i po přechodu na pravostranný provoz.