Rubrika Modré vlny s názvem Automobiloví vynálezci čtenářům přibližuje vývoj automobilů, a to netradičním způsobem, pomocí medailonků slavných vynálezců. Tentokrát se zaměří na vývoj automobilů za oceánem, hlavním průkopníkem byl Henry Martin Ford.
Henry Ford, který se narodil v roce 1863, se již v šestnácti letech rozhodl odejít z domu a nepokračovat tak ve farmářství, kterým se zabýval jeho otec. V roce 1891 zkusil štěstí v továrně Thomase Alvy Edisona.
První vůz, který Henry Ford zkonstruoval v pronajaté dílničce v Detroitu se podobal selskému vozítku. Dvouválcový benzínový motor o výkonu 3kW poháněl řemenem předlohu a ta hnala řetězem zadní kola. Automobil dosáhl rychlosti maximálně 30 km/h.
Forda bavilo kromě výroby automobilů, také závodění. Vozy Ford si získaly při závodech dobrou pověst a ta se přenesla i na automobily vyráběné jeho vlastní firmou Ford Motor Comp.
Když Ford prodal úspěšně 8500 modelů B, rozšířil továrnu a zavedl také servisní službu zákazníkům. Během dalších pěti let se dostal až k modelu T, legendární Tin Lizzie, v překladu Plechová Lízinka, která byla oblíbená u amerických farmářů, a to díky své spolehlivosti a odolnosti v těžkém terénu.
Tin Lizzie začal Ford vyrábět již sériově na běžícím pásu. Postupně začal vyrábět také ocelový plech, pneumatiky a také otevřel vlastní sklárny, což mu umožnilo snížit cenu modelu T a stal se tak lépe dostupným.
Jendím z konkurentů Forda se později stal William Crapo Durant, který založil automobilový koncern General Motor Corp. Opěrnými pilíři této společnosti se stali například Cadillac nebo Chevrolet.
Oba koncerny dosáhly po první světové válce špičkové roční produkce 5 milionů vozů a tím překonaly celkovou výrobu automobilů ve všech ostatních zemích světa.
