V březnu to bude rok, kdy Michal Pallan rozšířil řady řidičů modrobílých autobusů. V kolektivu je sice benjamínek, ale rychle se učí. Jak se vůbec ke své profesi dostal a co na to říká jeho okolí?
Jak jste se dostal k řízení autobusu?
Po předchozím zaměstnání jsem sháněl práci a dozvěděl jsem se, že ICOM nabízí rekvalifikace pro nové řidiče. Nějak se mi to postupem času zalíbilo, domluvil jsem si schůzku a pak začal s doděláním řidičského oprávnění.
V čem byly začátky těžké?
Když si vzpomenu na svých prvních 14 dní, tak to pro mě bylo seznámení se strojkem a také orientace mezi zastávky po kraji Vysočina. Pokud ale něco nevím, tak se mohu spolehnout na své zkušenější kolegy, kteří mi vždy rádi pomohou.
Co vůbec první zima jako řidič autobusu?
Zimu jsem očekával s respektem. Něco jiného je řídit auto na sněhu a něco jiného autobus. Každé vozidlo se chová jinak a při kalamitě, jako byla minulý týden nečeká řidiče na cestách nic snadného. Zrovna minulou středu jsem zapadl mezi Nevcehle a Pavlovem.
Máte při příchodu do práce nějaký rituál?
První věc, kterou musím udělat, než vyjedu, je samozřejmě kontrola vozu, zda je vše v pořádku. To ale není rituál, ale spíše automatizmus, který je potřebný a to pro všechny řidiče, nejen nás.
Chodíte hrát s kolegy pravidelně fotbal. Pomáhá to se stmelení kolektivu?
Ano chodíme alespoň jednou měsíčně. Potom týdnu za volantem se každý rád proběhneme. Chodí hrát jak starší kolegové, tak i ti mladší. Určitě nám to drží kolektiv a sportovního ducha. Zároveň se tak i připravujeme na další fotbalový turnaj, kde jsme s kolegy obsadili loni druhé místo.
Jak reagovalo Vaše okolí, že jste se stal profesionálním řidičem?
Upřímně, všichni na to koukali s otevřenou pusou, že zrovna já se stanu řidičem autobusu (smích). Postupem času si už zvykli a sem tam se mě i zeptají, jaké to je řídit tak velké vozidlo nebo na nějaké příhody s cestujícími. Už to zkrátka neberou jako šok (úsměv).
Patříte mezi vůbec nejmladší řidiče v koncernu
No vidíte, to je zajímavá poznámka (úsměv).
Nedobírají si Vás starší kolegové?
Rozhodně mi díky tomu nehrozí nějaké kanadské žertíky od kolegů. Možná i díky tomu, že mám dva metry (smích). Občas nějaké pošťuchování od kolegů přijde, ale je to sranda. Takový generační proces probíhá všude.
Jak trávíte volný čas?
Rád chodím do klubů na různé koncerty, nebo s přáteli posedět k dobrému pivu. Hraji také fotbal a v zimě chodím rád na běžky.
