Jak jste se dostal k práci řidiče autobusu? Byl to Váš sen nebo jen náhoda?
Byl to můj velký sen, o kterém jsem začal reálněji uvažovat už před pěti lety. Před asi rokem a půl jsem pak zavolal panu Oberdörfefovi, sešli jsme se a hned si padli do oka. Následně jsem dodělal během bývalé práce řidičský průkaz na autobus a postupně si šel za svým snem.

Co vás v práci nejvíc baví a motivuje?
V prvé řadě chodím do práce opravdu rád a s nadšením, jezdím s malým autobusem a pečuji o něj. Celkově mám rád techniku a při povolání řidiče si užívám komunikaci s lidmi, nebo neváhám pomáhat starším cestujícím s nástupem do autobusu. Rád dělám dobré skutky a každému rád pomůžu. Pomoc lidem beru jako poslání, které je spojené s naším řemeslem.

Myslíte si, že Vaše romská identita nějakým způsobem ovlivňuje, jak Vás vnímají kolegové nebo cestující?
V práci mě přijali hezky, jak v zácviku, tak i během práce si s kolegy pomáháme. Cestující si na mě začali zvykat a postupem času si na mě udělali také svůj názor. Vůbec mi nepřipadalo, že bych byl kvůli tomu že jsem Rom od kolegů nebo cestujících vnímán jinak. Já osobně umím s lidmi dobře mluvit a v kolektivu jsem oblíbený. Věřím, že když se já chovám ke všem slušně, budou se tak chovat i ke mně.

Máte nějaký příběh nebo zážitek z cest?
Nevšední zážitek asi ne. Já se každý den dozvím něco nového, cestující si rádi povídají, někdy donesou i něco sladkého, takže mi den v práci zpestří (smích).

Jak vnímáte roli Romů ve společnosti. Co byste řekl těm, kdo mají negativní předsudky?

Myslím, že je vše o charakteru člověka a je jedno, jestli je bílý nebo tmavý. Já osobně jsem původem ze Slovenska ze smíšené rodiny, romsky jsme nikdy neomluvili, vyrůstal jsem v trochu jiném prostředí. Moji přátelé z této komunity pracují, podnikají, zkrátka chodí do práce, záleží, co kdo od života chce a jak se k tomu postaví.

Zažíváte i stresové situace?
Nezažívám, ale jsem stresman na 1 minutu (smích). Když je v pořádku technika, tak jsem v naprosté pohodě a dělám práci na 100 %.

Co zajímavého jste našel na konci směny v autobuse?
Nejvíce nacházím peněženky, ty vždy nafotím a předávám na ztráty a nálezy našemu dispečinku, kde se o ně mohou cestující přihlásit.

Na jakých linkách autobusu jezdíte?
Z autobusového nádraží v Jablonci nad Nisou vyrážím směrem na Horní Proseč, Paseky anebo Žižkův vrch. Jsem rád, že je tyto linky jezdí spíše po rovině, s autobusem v místních kopcích je to náročné.  Do práce jsem nikdy nezaspal a nezameškal ani minutu (smích).

Co říká na Vaši práci rodina, podporuje Vás?
Podporují mě v mém povolání. Romové na mě často koukají, že jsem řidičem autobusu, ale beru to sportovně.

Maté nějaké koníčky, kterým se věnujete ve volném čase?
Mám rád auta, rád se o ně starám. Když jsem byl mladší auta jsem i hodně střídal, takže jsem toho hodně vyzkoušel. Osobně si zakládám na čistotě vozu, a to nejen u svého osobního, ale také firemního autobusu (úsměv).