Pane řediteli, jaké byly vlastně začátky firmy?
No bylo to strašný. (smích) V podstatě když jsem v roce 1994 přišel, byla tehdejší firma ve ztrátě zhruba 7 milionů. Panovaly tam zvláštní pracovní návyky. Třeba jsme měli taxislužbu a taxikařili vedoucí pracovníci, najezdili spoustu kilometrů, ale údajně bez tržby. Takhle nějak si představovali podnikání zaměstnanci tehdejšího ČSAD. Nastavila se tedy jasná pravidla, během roku se podnik přehodil do zisku a začali jsme fungovat.

Nicméně začátek byl hodně těžký. Zaměstnanci neměli stanovená pravidla, chodili jen „do práce“ a pracovali dle svého uvážení, byl to pořád ještě socialismus.

Svůj život jste spojil s dopravou. Jak jste se k dopravě vlastně dostal?
V dopravě dělám celý život. Devět let jsem učil v autoškole, pak jsem dělal vedoucího dopravy v různých podnicích a po roce 1990 jsem si založil svoji vlastní firmu. Zhruba po čtyřech letech jsem byl zvolen do představenstva společnosti ČSAD Jihlava. Takže jsem přešel do ČSAD Jihlava a prodal svoji firmu, abych si navzájem nekonkuroval.

ICOM transport je ryze česká firma, jak se jí daří na českém trhu?
Musím zaklepat a říct, že dobře. Pokud budu hovořit o hospodářském výsledku, tak každý rok je lepší a lepší. Mohu říct a teď se budu chlubit, že jsme nejmodernější dopravní firma v České republice, že jsme stabilní dopravní firma. Jsem tady 21let a zároveň dvacet let se nestalo, aby zaměstnanci dostali o jedinou hodinu později výplatu. Nestalo se, že bychom nezaplatili včas faktury, samozřejmě pokud nebyly sporné a myslím si, že i takto jsme chápáni.

Dnes ICOM transport zaměstnává 1800 lidí. Přes 200 zaměstnanců je tady od samého začátku. Čeho si na nich vážíte?
Pokud tito lidé tady vydrželi dvacet let a vydrželi tady při všech změnách, které se udály, tak si jich opravdu vážím. Protože zodpovědnost pracovníků byla před těmi dvaceti lety úplně jiná, než je dnes. Navíc jsou to lidé, kteří byli u toho přerodu myšlení a stylu práce. Tak nejen, že to vydrželi, ale byli tvůrčí a to je ten hlavní důvod, proč si jich vážím.

Na řízení společnosti se jako předsedkyně a místopředsedkyně představenstva podílí obě Vaše dcery.
Potěšilo mě, že dcery mají vztah k dopravě. A že se na dopravu daly a to zcela dobrovolně, k ničemu jsem je nenutil.

Starší dcera Katka přišla do ICOM transport po skončení střední školy a postupně obešla všechna oddělení. Setrvala v nich tak dlouho, dokud jsem její práci nevyhodnotil za tak dobrou, že by tam mohla dělat vedoucí (tedy kromě právního oddělení). Dnes už spoustu let dělá předsedkyni představenstva, tudíž je mou nadřízenou a málokdy chválím, ale tady říkám, že jsem spokojený. Mladší Eva vystupovala vysokou školu v Anglii, sama se rozhodla pro ekonomiku dopravy a nedávno dokonce udělala MBA v Kodani, což byla opravdu tvrdá práce a bezva, jsem spokojený.

Jste generální ředitel velkého koncernu. Co je na Vaší práci nejtěžší?
Ani to neumím definovat. Práce mě baví. A pokud vás něco baví, je těžké říct, co je na tom nejtěžší. Samozřejmě jsou těžká rozhodnutí. V letošním roce kupujeme a obnovujeme vozový park za více než 700 milionů korun a takové investice děláme každý rok, tak to není zanedbatelné rozhodnutí, protože ty peníze musíme vydělat, abychom splatili všechny půjčky. Pak jsou tady další rozhodnutí jako třeba výběrová řízení na deset let. Musíme přijít s perfektní cenou, protože jsme vázáni smlouvou a pokud bychom dali špatnou cenu a byli ve ztrátě, tak za těch deset let by kvůli tomu firma mohla taky zaniknout. Takže těch věcí je hodně, ale nemohu říct, co je nejtěžší. To ani nejde.

ICOMem žijete, ale život není jen práce. Kdybyste měl týden jen pro sebe, jak byste ho strávil?
Krásná představa. Byl by to týden na horách, lyžování nebo na kole na cyklostezkách.

ICOM transport slaví dvacáté narozeniny. Co byste firmě a lidem v ní popřál?
Co bych popřál? Bez zaměstnanců firma fungovat nemůže. Proto bych si přál, abychom hlavně měli dostatečný počet zaměstnanců. Bohužel v současné době se vláda o dopravu či o řidiče nezajímá. Dřív byla branná výchova a odtud přicházeli řidiči. Od té doby co se zrušila vojenská povinnost, školství s výchovou řidičů v podstatě nepočítá. To je velký nedostatek.

A co bych si přál nebo přál ICOMu? Aby ICOM transport měl pořád nejlepší techniku, aby zaměstnanci měli vyšší mzdu, než mají u konkurence a zároveň měli jistotu, že všechno funguje a že podnik půjde stejným tempem dopředu. A já můžu říct, že do budoucna vidím, protože ICOM transport má předplacenou budoucnost. Jestliže je totiž stáří našeho vozového parku kolem tří let a u autobusu je průměrný věk v ČR 15 - 16 let, tak i když přijde nějaká krize a my jeden, dva roky auta neobnovíme, tak pořád budeme, co se týče techniky, na špici. A nejen to, naši zaměstnanci, hlavně naši řidiči, budou mít stále nadprůměrné pracovní podmínky. Protože v těch mercedesech je to nejlepší prostředí a to jde ruku v ruce s bezpečností provozu a vším, co k té práci patří. A pak si samozřejmě přeji, aby naše zaměstnance práce bavila, to je to nejlepší co může být.