Autobusy příští rok oslaví 110 let provozu na českých silnicích. Kdy se velký stroj projel po našem území poprvé a jak to dříve ve veřejné dopravě vypadalo? Vše začalo u poštovních aut.
První autobus, který se projel po české silnici, byl poštovní. V roce 1908 byly zavedeny první poštovní linky, a to 11 kilometrů dlouhá Pardubice – Bohdaneč a Pardubice – Holice. Kdy se v autobusech svezli první cestující ale není jisté. Poštovní vozy totiž kromě svého hlavního poslání – rozvážet poštu, vozili občas také omezený počet osob.
Jedna cesta z Pardubic do Bohdaneče trvala podle jízdního řádu 64 minut. Jezdilo se autobusy značky Laurin a Klement, které měly dřevěnou karoserii, čtyřválcový benzinový motor 24 HP, přední dřevěná kola byla s obručemi z plné gumy a zadní kola poháněly řetězy. Spotřeba při optimální rychlosti 26 km/hod byla až 62 litrů benzinu na 100 km.
Soukromé linky veřejné dopravy se objevily až po roce 1910, kdy rakouské úřady začaly udělovat na provozování autobusové dopravy koncese. O čtyři roky později existovalo již 23 linek rakouské poštovní autobusové dopravy. Celková délka linek činila 4706 kilometrů.
Řidiči profesionálové
Do autobusu se tehdy vešlo 15 až 20 osob. Přesto cesta nebyla nijak jednoduchá, a to zvláště pro řidiče. Takový profesionál si musel zkušebně zapnout motor hodinu před začátkem cesty, aby se ujistil, že je vše v pořádku. Navíc měl řidič ve voze značky Laurin a Klement kromě sedačky pouze malou stříšku nad hlavou.
Přesto museli být všichni řidiči trpěliví profesionálové. Veškeré poruchy si po cestě museli zvládnout opravit sami. Jejich pracovní doba byla 54 hodin týdně, nesměli za jízdy mluvit a museli dodržovat maximální rychlost 28 km/hod, ve tmě dokonce 15 km/h.
