Jak se Vám v ICOMu líbí?
Je to moje první zaměstnání, tak to nemám úplné s čím porovnávat, ale je to fajn (úsměv). Jsem v práci spokojený, co se týče kolegů i techniky.

Co Vás na samotné práci baví?
Byl to můj dětský sen, řídit velké auto, navíc můj otec je také řidič, takže to máme v rodině. Kromě té práce samotné se mi také líbí, že si vydělám hodně peněz.

Měl jste nějaké prvotní potíže, nebo obavy?
Problémy ovládat a řídit kamion jsem neměl, byl jsem spíše trochu ve stresu, že jedu do cizí země. Ale ostatní řidiči to prý ze začátku měli stejně. Postupnou praxí tento stres pak odpadá a přijde vám to úplně normální, jezdit v zahraničí.

Co vůbec převážíte?
Je to různé, někdy vozím těžký náklad, jako železné profily nebo svařovací drát. Zpět do Vídně pak vozím různé náhradní díly, to je potom naopak lehčí převoz, co se týče hmotnosti.

Na jakých trasách Vás můžeme potkávat?
Jezdím hlavně z Rakouska do Švédska a Norska. Nejvzdálenější zemí, kam jsem se tedy s kamionem dostal bylo Norsko.

V jaké zemi se Vám nejvíce líbilo?
Nejvíce se mi líbilo v Norsku, mám spoustu krásných fotek. Jsou tam krásné výhledy a jezera. Ale třeba minulý týden jsem viděl v Rakousku poprvé Alpy, to bylo taky moc pěkné. Každá země je něčím zajímavá a díky práci ji mohu aspoň takto poznat.

V severských zemích jsem nikdy nebyla, jak tam třeba vypadají silnice?
Jejich silnice jsou daleko lepší. Třeba ve Švédsku jsou hodně široké, tam jezdím rád. Oproti tomu v Rakousku jsou silnice úzké. Když bych to hodnotil kvalitou oproti České republice je to 100 % rozdíl (smích).

Čemu se věnujete ve volném čase?
Dělal jsem 10 let parkour a chodím posilovat. Volný čas také trávím s rodinou a přáteli.
(Parkour je metoda tréninku, která umožňuje překonávat překážky v městském i přírodním terénu.)

Kde se dá na tento sport vlastně trénovat?
Parkour je možné trénovat kdekoliv. Není k tomu nic moc potřeba, jen vhodné oblečení.
K tréninku postačí nějaké vhodné místo se zdí nebo tělocvična.