Pan Jiří Langr st. vyhrál o víkendu značkové hodinky M-B za nejšikovnějšího řidiče v ekonomické jízdě. Jaký byl jeho recept a jak hodnotil jízdu s moderní sklápěčkou?
Jak se Vám se „sklápěčkou“ jelo?
Během své praxe jsem jezdil převážně s tahačem a návěsem. Se sklápěčkou jsem jel asi po 25 letech. Musím říci, že mě vozidlo v některých parametrech překvapilo. I přesto, že mělo dvě natáčecí nápravy, šlo řízení velice lehce. Jednalo se o vozidlo, které může jezdit i v terénu, mělo vyšší kola než naše tahače, kabina byla výše postavená a bylo z ní lépe vidět. Přestože auto nemělo měchy, ale nápravy byly uloženy na listových perech, byla jízda i na nerovnostech pohodlná. Připisuji to i tomu, že sklápěčka je delší než tahač a případné nerovnosti na vozovce se při jízdě lépe rozloží. Motor byl velice tichý. Jízda byla měkčí než jízda v tahači.
Teď k soutěži. Prozradíte nám recept na správnou ekonomickou jízdu?
Jel jsem na manuál. Přestože dnešní vozidla, jak tahače, tak sklápěčky mají automatické řazení, jezdím mimo dálnice raději na manuál. Automat jsem používal vždy spíše na dálnicích. Jsem přesvědčený, že pokud sleduji terén, otáčkoměr a poslouchám motor, jsem schopen jet ekonomičtěji a je to pro mě i záživnější. Pokud jedu na automat a slyším, že špatně řadí, upravím řazení podle sebe.
Je to o praxi nebo vztahu s vozem?
Je to o obojím. Praxe je důležitá, ale samozřejmě Vás musí jízda bavit a musíte mít chuť se zlepšovat. Není to ani tak o vztahu k autu, ale k ježdění jako takovému.
Máte v této souvislosti nějakou radu pro řidiče?
Mohou si zkusit porovnat okamžitou spotřebu na manuál a na automat. Poslouchat motor, sledovat otáčkoměr a terén. Jsem přesvědčen, že většina našich řidičů to dělá.
Údajně soutěžíte i se synem ohledně ekonomické jízdy např. při cestě na dovolenou…
Nesoutěžíme (úsměv), samozřejmě si porovnáváme spotřeby, ale protože máme každý jinou značku vozidla, není ani spravedlivé srovnání možné.
