Jak dlouho se živíte jako profesionální řidič autobusu?
Už od roku 1984, což je 34 let (úsměv). Začínal jsem ve starém ČSAD, stejně jako táta s dědou. Autobus jsem tak měl odmala v krvi.

Kariéru jste měl tedy jasně danou, že?
Máme to v rodině. Děda byl navíc jedním z prvních řidičů v tehdejším ČSAD. Mě osobně povolání řidiče baví a naplňuje. Člověk by to měl dělat s nadšením a mít práci zároveň jako koníček. Přesně tak to mám já.

Vzpomínáte na své začátky?
Já začínal jako úplné ucho ve 22 (smích). Tehdy se musela odesílat do Brna žádost pro ostaršení. Jako nováček jsem zároveň dostal i autobus Škoda RTO, se kterým v té době už nikdo nechtěl jezdit. Měl jsem ho půl roku, než přišel novější typ ŠL 11, který měl dvoje dveře, motor uprostřed, to byla paráda. Následně jsem měl Karosy, než byly současné vozy Mercedes-Benz.

Vozový park tak prošel pořádnou obměnou. Vzpomínáte někdy, jako někteří na starší typy?
Ne, to nevzpomínám (smích). Současný vozový park je oproti minulosti nesrovnatelný. Je to nebe a dudy. To ani nejde srovnávat a poměřovat, co se týče výbavy a komfortu pro řidiče. Hlavně díky moderním vozům máme výhodu v tom, že nemáme starosti s údržbou. To je neskutečná výhoda.

S čím v současnosti jezdíte?
Mám Intouro a nedám na něj dopustit (vážným tónem). Jsem s ním spokojený.

Bude v řidičské dynastii Sobotků někdo další pokračovat?
Ne, ne… Děti ani vnuci v tomto řemesle pokračovat nebudou. Každý se ubírá jiným směrem.

Máte jako řidiči v rodině nějakou další spojitost?
Všichni jsme jezdili téměř na stejné lince. To je trochu rarita, ale je to pěkné. Ačkoliv linka třeba už není úplně stejná, směr ano. Jedná se o okolí Brtnice a Třeště.

Dáte jako zkušený mazák nějaké rady začínajícím řidičům?
Dnešní nováčci si mohou spoustu věcí najít na internetu, který je fenomén současnosti. Při svých začátcích to mají také lepší než tehdy my. Moderní autobusy, výbava, navigace atd. Na druhou stranu je hustší provoz. Takže já bych jim doporučil hlavně v této hektické době zachovat chladnou hlavu a v provozu se nenechat strhnout davem.

Jste hrajícím trenérem fotbalistů „autobusáků“. Jak probíhá příprava?
Chodíme pravidelně hrát a sehráli jsme také několik zápasů. Nejlepší byl ten proti našim kolegům z Ukrajiny. Jinak je vidět velký progres u všech kluků. První turnaj jsme byli poslední, loni po trénování zase čtvrtí.

Letošní ambice budou skončit zase o něco výš?
Bude těžké obhájit čtvrté místo, ale necháme se překvapit. Mám radost, že má do fotbalu spousta kluků takovou chuť a máme tady partu.

Je vidět, že už se na koncernový fotbalový turnaj těšíte
No jasně (úsměv). Loni se mi akce hodně líbila, hrozně moc. Zázemí na turnaji bylo super, stejně jako celá organizace včetně občerstvení. Pochvalu zaslouží vedení a všichni, kteří se o takovou úspěšnou akci podepsali.

Jak po pracovním dni relaxujete?
Rád chodím na kolo, tenis a fotbal.