Slyšel jsem, že jste velkým fandou do autobusů. Proč to – proč ne třeba osobní auta? :-)
Už to tak je. Od dětství jsem se s autobusy setkával v rodině. Děda byl jak šofér, tak mechanik; táta dělal nejdříve správce vozového parku na vojně, pak se z něj stal řidič MHD. I cesty autobusem do školky, od nějakých čtyř let, a později do školy se mi líbily.

A nadšení Vás evidentně neopustilo, takže jste po povinné devítiletce logicky pokračoval na střední automobilní…
Přesně tak. Konkrétně maturitní obor Autotronik. Tam jsem teprve začal do hloubky poznávat, jak to všechno funguje uvnitř mašiny. Zkrátka už ne jen očima fanouška. V Jihlavě jsme sice autobusy ve škole neopravovali, ale ty základy jsou hodně podobné jako u auta.

Jak jste potom přišel k nám do firmy?
Ve třeťáku a ve čtvrťáku jsme měli povinné studijní praxe, tak jsem tu byl a spolupráce se pomalu začala rýsovat. Přidělili mě k autoelektrikáři panu Tůmovi – támhle zrovna opravuje Setru (ukazuje na kolegu naproti) – ten byl velice trpělivý a ochotný a vedl moje první kroky.

A když jsem se potom po škole rozhodoval, co dál, ICOM byl pro mě jasná volba.

Měl jsem sice ještě zajímavou nabídku ze soukromého autoservisu, ale dal jsem přednost jistotě u velkého zaměstnavatele – navíc, díky předchozí studijní stáži, ve známém prostředí.

Co říkáte na naše autobusy? Který je váš oblíbený?
Je fajn, že firma neustále obnovuje vozový park. Z pohledu mechanika jsem tak stále v kontaktu s tou nejmodernější technikou.

Z praxe pamatuju ještě linkový Mercedes-Benz Conecto, teď tu máme Intoura a nejnověji Setry.

Mým favoritem je pak již starší Intouro EEV z roku 2013, čistě osobní preference. (úsměv)

Opravujete pouze autobusy?
Ano. A nestěžuju si. Jak říkám, je to moje srdeční záležitost.

Mám teda ještě zaučení na myčku – pro případ, když jsou kluci na dovolené nebo když by byli nemocní. To je zase úplně jiná práce a považuju to za takové zpestření.

Život není jen o práci. Jaké máte koníčky?
U mě je to jednoduché, protože práce je zároveň mým koníčkem. (úsměv) Kamarád je nadšenec do historických autobusů, člen občanského sdružení Za záchranu historických trolejbusů a autobusů, a má v Pístově halu se sbírkou aktuálně čtrnácti Karos řady 700. Tak se jim ve volném čase společně věnujeme.

Přemýšlel jste někdy o tom, co byste dělal, kdybyste nebyl automechanik?
Abych pravdu řekl, ani moc nepřemýšlel. Tohle jsem já.

Vedle automechanika jsem sice kdysi dělal přijímačky i na průmku na IT, ale byla tam těžká matika. A tady si těch počítačů při diagnostice nakonec užiju taky dost.

Kromě práce, která mě baví, tu mám i kamarády. Například Honzu Touše, známe se odmalička (náš rozhovor s řidičem Toušem čtěte ZDE – pozn. redakce). Nebo jeden bývalý spolužák dělá na skladě.

Neměnil bych.