Jezdíte s dlouhými autobusy Setra, je to rozdíl oproti normální velikosti autobusu?

Musím říct, že je to velký rozdíl. V zastávkách si člověk musí dávat pozor, když s autobusem zatáčí, má jiný rejd. Třínápravový autobus se chová ale daleko lépe. Váha je lépe rozložená. Autobusy mají větší kola, tím pádem lépe zvládají nerovnosti na vozovce. Velká výhoda i pohodlí pro cestující, je v ní 57 míst k sezení oproti kratší verzi, která měla 49 míst. Autobus je opravdu pohodlný a všichni si sednou.

A samotná jízda?

Jízda s ním je komfortní, má silnější motor. Když se jede po rozbité vozovce, výmoly nejsou vůbec znát. V našich lokalitách jsou úzké silnice, ale autobus krásně kopíruje vozovku. S autobusem jsem spokojený neměnil bych.

Na jakých linkách Vás můžeme potkat?

Jezdím na lince 580 Slaný – Rakovník. Mimo prázdniny jezdí ranní spoj jako školní autobus. Přes den jezdí jako normální autobus. Během roku je autobus hodně vytížení. Jezdí zde ještě linka 588 – Slaný – Milý – Bor

Jak jste se dostal k povolání řidiče?

Máme to v rodině, můj táta i děda byli řidiči, je to taková rodinná tradice. Od mala jsem s tátou seděl v autobuse. Původně jsem ale vyučený kuchař, číšník.

To je zajímavé, jak jste se z kuchyně dostal za volant?

Baví mě být v kontaktu s lidmi, to mi chybělo, když jsem byl v kuchyni. Pracoval jsem i jako číšník, a to bylo lepší. Tam jsem se pohyboval mezi lidmi. Moje začátky byly v motorestu. Už ve 4 ráno jsem čekal na svého vedoucího, který mě všemu v kuchařině naučil a dodnes z toho čerpám.

Pracoval jste v nějakém netradičním provozu?

Dělal jsem číšníka v hotelu Mövenpick na Smíchově ale třeba i v penzionu na horách. Chtěl jsem si tehdy zažádat o vyšší plat, na to ale švýcarská firma nepřistoupila. Pořád mě to táhlo k dopravě, tak jsem si při práci udělal řidičák na kamion a začal jsem jezdit pro firmu Meva z mého rodného města Roudnice na Labem. Pak jsem také jezdil pro německou firmu, kdy jsem vozil návěs s auty.

To je také velká zodpovědnost, vézt za sebou takový drahý náklad.

Ano, chce to velkou praxi. Člověk si s auty sám najíždí na tažné zařízení, vše to musí sedět. Při jízdě se to kýve a není to úplně stabilní. Jezdil jsem tzv. kolečka mezi státy, jednou do Německa, pak přejet na Slovensko…vozil jsem BMW, Audi a jiné značky.

Když jste vyučený kuchař, vaříte rád?

Vařím doma pořád. Nejradši českou kuchyni, rajskou omáčku, svíčkovou, výpečky…

Čemu se věnujete ve volném čase?

S přítelkyní se věnujeme dětem, rád chytám ryby, mám rád veterány.

Vlastníte nějaké historické vozidlo?

Mám Trabanta, to je moje srdcová záležitost. S kamarádem se pravidelně účastním Rallye Praha a Berounka Revival s Opelem Kadett. Já jezdím přejezdy mezi rychlostními zkouškami a kamarád řídí na závodních tratích.

Máte nějaký zážitek z práce?

Když jsem ještě jezdíval v Praze, musel jsem na jednoho cestujícího pro nevhodné chování volat policajty. Ve Slaném jsou ale lidé fajn, a je to také hodně o náladě. To už člověk tak nějak pozná…uzavírá pan Lukáš Rojka.