Jak začala spolupráce s firmou ICOM transport a.s.?
Někdy během loňského léta se na mě obrátila předsedkyně představenstva paní Kateřina Kratochvílová a slovo dalo slovo a naše spolupráce začala. Také je docela možné, že jsem se dostal do zorného pole firmy i tím, že pocházím z kraje. A myslím si, že tyto moje první kresby nebudou ani poslední, protože jsme s firmou ICOM pořád ve styku a plánujeme ještě další pokračování.

Když jste kreslil postavy pro náborovou reklamu, měl jste někoho konkrétního jako model? Nebo je to výsledek vaší fantazie.
Pro mě je docela snadné nakreslit hezkou, vnadnou ženu nebo zajímavého muže, ale pro vaši firmu bylo docela těžké, vybrat ty správné. Myslím, že se to podařilo a reklama je působivá a hlavně dobře čitelná pro každého. Jestli se v nich někdo pozná tak to nebylo úmyslem, nebo je to možná i dobře. Ať si z toho vybere každý, co chce (úsměv). Hezké autobusy si hezkou reklamu zaslouží.

Víte, že naše řidičky by chtěli mít takové tričko s rozhalenkou, do kterého jste oblékl tmavovlasou dívku za volantem? Takže se ptám, nezajímalo by vás módní návrhářství?
Upřímně – bavilo. Chtěl bych to jednou zkusit. Nápadů mám hodně. A netýkají se pouze obrazů, olejů na plátně, komiksů, ale i návrhů šperků nebo např. i šatů.  I když, s tímto oborem jsem ještě neměl nic do činění…., ale, jak praví klasik – nikdy neříkej nikdy! To se v životě nevyplácí.

Žijete hlavně v Praze a částečně v Okříškách. Jak vám to vyhovuje a co na to vaše žena?
Já jsem v Okříškách určitě rád a rád se tam celkem pravidelně vracím. Jsem rád ve své původní pracovně, která pracovnou samozřejmě zůstala. Jsem rád na zahradě a rád zajdu do některé z místních restaurací. A také tam mohu i více odpočívat. I když, ten odpočinek je tak trochu relativní pojem. I moje milovaná žena Václava si zde také ráda odpočine od své redakční práce. Pobyt na Vysočině se jí líbí, protože si může oddechnout od neustálého tlaku médií. A to máme opravdu zapotřebí všichni.

Tento rozhovor je určený pro internetový magazín Modrá vlna ICOM transport, co vy a motory? Jaký jste řidič, jaké máte zážitky z cestování. Využíváte i autobusovou dopravu?
Motorista jsem a jsem na kolech docela závislý. Hlavně v době  80.let a na začátku   90.let jsem byl na pravidelných linkách autobusových i vlakových, jako doma. Pak jsem začal jezdit autem a o jedno, z mnoha, které jsem postupně měl, jsem dokonce přišel. Prostě mi ho ukradli a nikdy se nenašlo. Za volantem dokonce odpočívám.

V médiích se docela hodně diskutovalo o vaší svatbě v Malibu a o narození dcerky, hlavně o jejím jméně. Máte k tomu ještě co dodat?
Ale ano. Svatba vyplynula z příležitosti, protože se nám to zdálo docela hezké, završit vztah, který trvá od roku 2008. Vidíte, ten čas děsně letí, už to bude v srpnu pět let, co jsem stál s  Václavou, na  losangeleské pláži v Malibu, kousek od nás měli službu vodní záchranáři v takových  těch známých , oranžovo-červených plavkách jak se seriálu „Pobřežní hlídka“, a my jsme za šumění Tichého oceánu uzavřeli sňatek.  A dcerka dostala jméno po těch, které jsem měl a mám velice rád. Teta Frída byla úžasná žena a malířka Frída Kahlo, je ještě dneska předmětem sběratelské mánie slavných. Třeba právě toto jméno přinese mé malé princezně do života štěstí.

Chystáte nějakou výstavu?
Což o to, chystám již dlouho, ale pořád nemám dost materiálu. Své obrazy vlastně ani neprodávám, spíše maluji na zakázku a to co mám momentálně, doma k dispozici, na velkou výstavu nestačí. Musím si najít čas a ještě „X“ věcí dodělat, domalovat, atd. Jenomže kdy?  A zase se vracím zpátky k mým problémům s časem. Já totiž pořád něco musím. A asi je to tak správné. I když i Pán Bůh řekl: „Sedmý den odpočívati  budeš!“  Ale já ještě pořád nevím, který den je u mě ten sedmý.

A co komiksy, ty se nedají použít?
Určitě dají a jsou teď i v kurzu, a některé z nich se také chystám předělat na plátna, do velkých formátů. Především tedy, ale věci nepolitické a nadčasové. Žádná komiksová plátna, ze kterých by na nás zírali poslanci, ministři a další nehezké politické obličeje. A když jsem se otřel lehce o politiku, tak zrovna dnes mám před uzávěrkou komiksu Zelený Raoul, kterým se zabývám každý týden v kuse, již neuvěřitelných 22 let. Nikdy bych si nepomyslel, že tento seriál bude tak dlouho vycházet a hlavně, že vydrží zájem čtenářů a vydavatele. Někdy si myslím, že bych potřeboval aspoň čtyři ruce, abych ty nápady, převedl na papír.

Takže jsem ráda, že jste si našel čas na  rozhovor  pro Modrou vlnu a přeji hodně dobrých nápadů.

Alena Veliká