Zájemci o zájezd se již mohou těšit na vánoční Bratislavu. Pojedeme v sobotu 5.prosince z jihlavského autobusové nádraží a to v 6.30 hodin z nástupiště číslo 1. 
Odjezd zpět do Jihlavy pak bude v 16 hodin.

Co stojí kromě vánočních trhů za prohlédnutí?

Katedrála sv. Martina,

dříve Konkatedrála sv. Martina (slovensky Dóm svatého Martina) je největší a nejznámější kostel v hlavním městě Slovenska  - Bratislavě. Dóm byl postaven ve 14. století. Přístavby jsou z 15. až 18. století. V 19. století byl regotizován. V letech 1563-1830 zde probíhaly korunovace uherských králů a královen. Věž dómu je vysoká 85 metrů a je nejvyšší věží v Bratislavě. Na jejím vrcholu je kopie svatoštěpánské koruny.

Františkánský kostel

se nachází v bratislavské části Staré Město. Je to nejstarší dodnes existující kostel v Bratislavě. Byl slavnostně vysvěcen v roce 1297 za přítomnosti krále Ondřeje III. Požáry a zemětřesení kostel několikrát poškodili. Architektonicky cenná je kaple sv. Jana z druhé poloviny 14. století. Kostel byl ostavený jako gotická jednolodní stavba v 13. století (1290). Zasvěcený je Zvěstování Páně. Začátkem 15. století byla nad křížovou chodbou na jižní stěně umístěna gotická věž, kterou vytvořil Michael Chnab. Po zemětřesení v první polovině 17. století se kostel opravoval. Z tohoto období pochází renesanční klenba lodi. V polovině 18. století byla barokně upravené průčelí kostela podle návrhu architekta Luca de Schramma. Nad portálem je umístěna socha Immaculaty pravděpodobně od sochaře Josefa Sartoryho. Ke kostelu postupně přistavěli tři kaple. Architektonicky nejcennější je kaple sv. Jana evangelisty,  která byla postavena v gotickém slohu v druhé polovině 14. století. Vnitřní zařízení pochází převážně z 18. století. Na jižním oltáři je obraz Narození Krista a alegorické postavy Vědy a Umění. Dominantou severního oltáře je gotické sousoší Piety z 15. století. Po stranách stojí dvě sochy truchlící anděly pravděpodobně od Ludvíka Godet. Velkou loď kostela v minulosti využívaly na větší shromáždění měšťanů či uherských stavů. V roce 1526 zde uherský sněm zvolil Ferdinanda Habsburského za krále. Během korunovací zde pasoval král šlechticů za rytířů zlaté ostruhy. V původní podobě se zachoval z kostela jen presbytář.

Grasalkovičův palác

 rokoková budova na Hodžově náměstí v Bratislavě, ve kterém sídlí prezident Slovenské republiky. Dal ji postavit v roce 1760 chorvatský hrabě Anton Grasalkovič (Grassalkovich), advokát, později předseda Uherské královské komory podle návrhu architekta A. Mayerhofera. Palác stál původně na volném prostranství před někdejším opevněným městem. Součástí paláce je rozsáhlá francouzská zahrada, která plynule navazuje na rozsáhlou zahradu bývalého letního arcibiskupského paláce. Nachází se zde pomník Johanna Nepomuka Hummela, významného skladatele a bratislavského rodáka. V dnešní době je Grasalkovičův palác znám hlavně pod názvem Prezidentský palác, neboť opětovně slouží jako sídlo Prezidenta Slovenské republiky.

Primaciální palác

 Je klasicistní budova na Primaciálním náměstí v Bratislavě. Dal ho vybudovat arcibiskup a kardinál Jozef Baťán (Batthyány) v 80. letech 18. století podle projektu architekta Melchiora Hefele. V Zrcadlové síni paláce byl v roce 1805 podepsán Bratislavský mír mezi Francií a Rakouskem. V síni se konaly otevírací zasedání Uherského sněmu, který sídlil v současné budově Univerzitní knihovny. V roce 1848 zde podepsal poslední korunovaný panovník Ferdinand V. tzv. Březnové zákony jako např. zrušení nevolnictví. V srpnu 1903 koupilo město Bratislava budovu paláce a při rekonstrukci byla v zapomenuté chodbě za tapetami jednoho ze salonů objevena unikátní a kompletní série 6 gobelínů utkaných v 17. stol. v anglickém Mortlake, která vypráví o tragickém příběhu lásky Hero a Leandra. Dnes tvoří součást výstavy v reprezentačních prostorách paláce, který slouží jako sídlo primátora hlavního města a v Zrcadlové síni se vedou jednání městského zastupitelstva, příp. svatby či koncerty.

Slovenské národní muzeum

Mezi mnoha expozicemi můžete navštívit např.

Přírodovědné muzeum se zaměřuje na výzkum a dokumentaci a prezentaci rozmanitosti a vývoje živé a neživé přírody, nejen na území Slovenska. Je ústředním metodickým pracovištěm s celoslovenskou působností. Svými sbírkami se zařazuje mezi významné přírodovědná muzea.

Přírodovědné muzeum můžete navštívit  na  Vajanského nábřeží 2 v Bratislavě.

Vstupné

Základné vstupné:                                        4,00 €

Snížené vstupné
(senioři, studenti, žáci):                                 2,00 €

Rodinné vstupné – malé 
(jeden dospělý plus dvě děti):                        6,00 €

Rodinné vstupné – velké 
(dva dospělí plus tři děti):                            9,00 €

Bratislavský hrad

Pahorek na západní straně pozdějšího hrazeného města byl jako opevněné místo kontinuálně využíván od 9. století, kdy je zde doloženo velkomoravské hradiště s částečně kamennou zástavbou. Po vyvrácení Velké Moravy Maďary se zde vyvinul středověký hrad, mnohokrát upravovaný v průběhu 11.–13. století. Jeho viditelným pozůstatkem je spodní část Korunní věže v jihozápadním nároží dnešního hlavního objektu. Ten vznikl při náročné přestavbě, zahájené počátkem 15. století Zikmundem Lucemburským, dokončené pro jeho vnuka, Ladislava Pohrobka. Od dobytí Budína Turky (1529) plnil funkci oficiální residence uherských králů z rodu habsburků. Dnešní vzhled vychází z tereziánské přestavby v polovině 18. století, je však výsledkem obnovy v letech 1956–68. Před ní byl hrad ve zříceninách od požáru, vzniklého roku 1811, kdy tu sídlila francouzská vojenská posádka.