Jste u nás již třetím rokem, co Vás k nám přivedlo?

Manželka. (smích) Společně jsme pracovali v Turecku – dělal jsem tam profesionálního akrobata, tanečníka a taky jsem trénoval děti. Jsem vystudovaný magistr sportovního tance. Pak přišlo první dítě a my jme se přestěhovali za jejími rodiči do Česka. Tady jsem úplně nemohl pokračovat ve své práci, tak jsem se začal poohlížet po jiné. Byl jsem také zprvu limitován jazykovou bariérou. Dělat řidiče autobusu byl můj dětský sen, a když jsem zjistil, že mi firma pomůže se získáním potřebných dokladů, tak jsem měl vybráno. Jsem za to dodnes vděčný.

Jezdíte i výluky, jste střídač nebo máte stálou linku?

První rok jsem projezdil 110 linek, takže jsem dobře poznal český kraj. (smích) Teď už jezdím stálou linku Nová Radyně-Týnec-Uhlířské Janovice. Už se více znám s cestujícími, takže si po cestě i popovídáme, a to jak s Ukrajinci, tak Čechy. Pokud mám delší pauzu, tak občas jezdím nepravidelku s dětmi po Praze – do bazénu, na výlet atp.

Máte nějakou zajímavou historku z práce?

Stala se mi taková podivná příhoda. To jsem jel takhle jednou do Prahy a nabral jsem cestující, u které jsem si pak později všiml, že byla pod vlivem nějakých látek. Půlku cesty si povídala sama se sebou a pak usnula. Do Prahy jsme ale dojeli bez komplikací a ona vystoupila. Po cestě nazpět nastoupila stejná cestující, vypadala unaveněji, ale byla klidná a neměl jsem důvod jí vykazovat z přepravy. V polovině cesty za mnou přišla a povídá: „Řidiči, jsem pokakaná, co mám dělat?“ Nebyl jsem si jistý, jestli jsem špatně neslyšel, tak jsem jí požádal o zopakování. Paní seděla vzadu a já jsem trnul, co se mi z těch kalhot otiskne na sedačku. V zrcátku jsem ale viděl kalhoty čisté. Poslal jsem jí tedy zpátky na sedačku. V duchu už jsem si představoval, že přijedu do servisu a budu muset nechat sedadlo vyčistit v čistírně. Pár zastávek před tím, než chtěla vystoupit se za mnou přišla rozloučit, že už půjde. Podíval jsem se na její kalhoty, které byly pořád čisté. Tak jsem se rozloučil a jak se mi ulevilo, když jsem zkontroloval autobus a vše bylo čisté. (smích)

Jak vycházíte s ostatními krajany?

Na začátku války jsme pomáhali se ženou přes DDM s aklimatizací, překládali jsme třeba pro děti. Teď už se ostatní více osamostatnili a ví, kam zajít. Máme v Benešově i centrum, kde rádi poradí. Snažíme se komunikovat jak s Čechy, tak s Ukrajinci a procvičujeme tak oba jazyky.

Brzy budou vyřazeny autobusy Intouro v PIDu, vy jste daroval vlastní obraz jednoho Intoura na Váš dispečink. Co říkáte na Intoura, budou Vám chybět? Malujete ve volném čase?

Malování je mým koníčkem, tak jsem chtěl takto Intouro připomínat. Jezdí se mi tím lépe, je to tišší než Setra.

Učíte děti s manželkou ve svém volném čase tance, co Vás k tomuto vedlo?

Máme to s manželkou vystudované. Při studiích jsme vyhráli Mistra sportu – já ve sportovním aerobiku a žena v gymnastice, pak jsme se tím dlouho oba živili v Turecku. Jsem profi akrobat a tanečník. Dnes se věnujeme trénování dětí pod DDM v Benešově. Manželka učí balet, gymnastiku i tance. Minulý rok jsme vystupovali jednou, letos máme ale více dětí, tak snad bude i více vystoupení. Pohybem si tak trochu kompenzuji sezení v práci 😊

Máte i další koníčky?

Kromě akrobacie, trénování dětí a malování třeba ještě volnočasově fotografuji nebo se zabývám editací videí. Samozřejmě se také věnuji své rodině. 😊