V letošním roce si koncern ICOM transport připomíná významné jubileum – je tomu již 20 let, co se jeho součástí staly společnosti ČSAD Benešov, ČSAD Jindřichův Hradec, ČSAD Ústí nad Orlicí a ČSAD Slaný. U příležitosti tohoto výročí Vám budeme postupně přinášet rozhovory s dlouholetými zaměstnanci, kteří těchto 20 let prožili s námi. Jako první vlaštovku pro Vás máme rozhovor s panem Pavlem Pánikem, dispečerem ze střediska Lanškroun, který již více než neuvěřitelných 35 let pracuje u ČSAD Ústí nad Orlicí.

Co Vás přivedlo k autobusové dopravě a jaké byly Vaše začátky?

V dětství jsem měl již dlouho před koncem základní školy jasno, že se chci stát automechanikem. Tak se stalo, že jsem se vyučil pro ČSAD a po ukončení střední průmyslové školy jsem následně nastoupil do ČSAD Ústí nad Orlicí, kde setrvávám do současnosti. Nejdříve jsem tedy působil jako automechanik, díky své specializaci jsem ale zakrátko přešel na pozici autoelektrikáře, kterou jsem zastával až do nástupu na dráhu dispečera, na které jsem již 16. rokem.

Jak probíhá Váš běžný pracovní den?

Můj pracovní den začíná pravidelnými úkony nutnými pro přípravu stazek a společných jízdenek na příští den. Poté přichází na řadu činnosti dle týdenních a měsíčních plánů, do kterých plynule zasahují aktuální požadavky ze strany cestující veřejnosti nebo objednavatelů přeprav a popřípadě také vyřizování denní dávky e-mailů různého typu. Po zasloužené pauze na oběd je potřeba připravit případné korekce plánu na pozítří včetně zajištění obsazení řidičů na všech turnusech. Po kontrole, že vše může samostatně pracovat dle plánu, opouštím pracoviště.

Když se člověk jedné práci věnuje tak dlouhou dobu, musí jej opravdu naplňovat. Co Vás na práci dispečera nejvíce baví?

Přestože má práce dispečera pevně dané základy, díky velkému množství aktuálních požadavků je každý den jiná a často plná zvratů a nenadálých situací. Když se vše podaří smysluplně a profesionálně zvládnout, můžu mít a také mám ze své práce dobrý pocit a někdy i pocit naplnění.

Jakým způsobem ovlivnily Vaši práci nové technologie a digitalizace?

Jednoznačně jsem uvítal nástup programového systému Winado, protože po možnosti elektronického plánování jsem prahl celou svoji dispečerskou praxi, a to až do té míry, že jsem si vytvořil program plánování sám a několik let ho používal. I přes jeho značnou rozsáhlost programu, která jej zpomaluje, jsou všechny jeho využitelné funkce pro dispečera i řidiče neocenitelným pomocníkem v každodenní práci.

Je práce dispečera v Lanškrouně něčím specifická?

Lanškroun se nachází na úbočí Orlických hor, a mnoho linek tak zasahuje do kopcovitého terénu. Tento jízdní profil řidičům výrazně ztěžuje plnění náročných úkolů v oblasti ekonomiky provozu, a práce s řidiči na tomto úseku proto vyžaduje mimořádnou vzájemnou spolupráci. Tomuto společnému úsilí řidičů a dispečerů napomáhá již zmiňovaný, používaný elektronický systém, zejména přenos dat přímo z vozidla do počítače dispečera a jeho rychlé vyhodnocení a statistické operace. Nabídnu ale ještě jeden příjemnější náhled na oblast Lanškrounska. Neznám z pozice řidiče autobusu, jedoucího po úzké, mezi kopci se vinoucí silnici, krásnější pohled než na sluncem zalitou krajinu s oblými vrchy v okolí Výprachtic, Čenkovic, Sobkovic, nebo Cotkytle.

Jak se autobusová doprava proměnila za dobu, co jste dispečerem?

Nejvýraznější změnou je moderní vozový park navíc s „třešničkou na dortu“, kterou je průměrné stáří (nebo spíše mládí) autobusů. Významnou změnou je rovněž zeštíhlení struktury řízení firmy, které přispělo k dosažení vysoké produktivity práce. Nesmím opomenout také zavedení integrovaného dopravního systému Pardubického a Královéhradeckého kraje, které bylo velkou změnou nejenom pro dopravce, ale zejména pro cestující veřejnost.

Máte nějaký nevšední zážitek z povolání? Například nějakou netradiční situaci, kterou jste museli řešit, nebo zajímavý nález v autobuse?

Ztráty v autobusech jsou bohužel na denním pořádku. Mezi největší kuriozity patří hudební nástroje jako klarinet, kytara nebo saxofon, dále osobní věci jako zubní náhrada nebo měřič krevního tlaku. Naštěstí se všechny zmíněné věci i díky důvtipu a součinnosti dispečerů dostaly zpět ke svým původním majitelům. Někdy jsme zaznamenali i takové perličky, jako například když se v autobuse nalezená peněženka s doklady dostala domů dříve než osoba, která ji v autobusu ztratila.

Život samozřejmě není pouze o práci. Prozradíte nám, jaké máte koníčky a jakým způsobem trávíte svůj čas ve chvílích volna?

Není tajemstvím, že jsem nadšeným chalupářem, který se snaží kutilsky zvelebovat chalupu při zachování jejího selského stylu. Tato činnost je příjemným vyventilováním stresového pracovní zatížení a každému ji doporučuji.