Přejít k obsahu | | Přejít k vyhledávání

ICOM Transport

Práce mě baví, uvítala jsem, že jsem se po mateřské mohla vrátit, řekla Magdalena Ryšavá

16 Listopad 2020 | Ze společnosti

V ČSAD Benešov je Magdalena Ryšavá už pětadvacet let. Z pracovnice tehdejší cestovní kanceláře se dostala na referentku osobní dopravy, vyzkoušela si i provozní pokladní. O tom, jak se jí daří skloubit práce, dvě děti a volný čas, se rozpovídala v rozhovoru pro Modrou vlnu.

Ve společnosti jste dlouhých pětadvacet let, takže jste nastoupila hned po škole?

Víceméně. První rok po škole jsem se zkoušela dostat na vysokou školu, takže jsem si dělala rekvalifikační kurz – marketing a management. Jelikož se mi na vysokou nepodařilo dostat, tak se naskytla práce v cestovní kanceláři ČSAD Benešov. Prodávali jsme zájezdy jednodenní, pobytové, hlavně v Itálii nebo nákupní v Polsku, Německu. Zároveň jsem poté dělala i na pozici referentky osobní dopravy. S kolegyní jsme se po týdnu střídali – týden cestovka, týden referentka. Po nějaké době se cestovka zrušila a já zůstala jen na osobce.

Co jako referentka máte na starosti?

Mám na starosti jízdní řády, veškeré licence, podklady a doklady osobní dopravy. Na začátku se ještě fakturovala přeprava obcím, následně krajům, to poté odpadlo, protože se tato agenda přesunula do Jihlavy. Je to zkrátka veškerá agenda s osobní dopravou spojená.

Na této pozici jste až do teď?

S pauzou ano. Po první mateřské dovolené jsem totiž přesedlala na pozici provozní pokladní. Takže jsem se nově zaučovala, protože jsem to nikdy nedělala, ani nikoho nezastupovala. Po druhé mateřské, kdy jsem zpátky jen pár měsíců zpátky, jsem se vrátila ke kořenům a jsem zpět na referentce osobní dopravy. Tahle práce mě baví, uvítala jsem, že jsem se k ní opět mohla vrátit. Ale stejně se učím.

Jakto? Hodně věcí se změnilo?

Ano, přešlo se na nový systém.

A jak vám jde učení?

S postupujícím věkem, to jde samozřejmě hůř. Ovšem mám výhodu v tom, že jsem tu už dlouho a spoustu lidí znám, takže komunikace a domluva se všemi je bez problémů. Navíc i v novém systému jsou věci, které znám. Nepřišla jsem úplně do nového. Orientaci mám. Jsem sice starší ročník, ale myslím, že to zvládám v pohodě. (smích)

Co děláte ve volném čase?

Věnuji se především dětem, mám dva kluky sedm a dva a půl. Kor v této době, je to náročné. Starší syn je ve druhé třídě, takže máme online výuku, což je náročné. Než jsem nastoupila do práce, tak jsme na jaře tu první domácí výuku vcelku zvládali. Sotva se ohřál ve druhé třídě, tak přišla další. A musím říct, že je to horší. Musí to nějak zvládnout dopoledne sám, respektive s hlídací babi. Ale když přijdu z práce, tak stejně ještě doděláváme školu. Musím ale říct, že pomáhá i manžel. Ten se zapojil s matematikou. Já mám na starosti češtinu.

Když vám zbyde čas, tak jaké jsou vaše koníčky?

Knížky. Hodně jsem četla, ale teď už to moc nejde. Ne jen kvůli koronavirové situaci, ale obecně je času málo. Člověk je rád, že něco doma udělá a pak jde spát s dětma. (smích) Jinak rádi chodíme na procházky a jezdíme a poznáváme Českou republiku.

A kam nejraději jezdíte hory, památky…

Nejsme žádní horalové, ale ani se nechceme válet. Tím nezatracuji moře, to je někdy taky fajn. Nejradši ale máme památky – hrady, zámky – nebo muzea jednotlivých měst a rozhledny. Jezdíme hlavně s klukama a s mojí mamkou.

Kde se vám nejvíce líbilo?

Všechna místa mají něco do sebe. Motali jsme se hodně na jižní Moravě, oblast Pálavska. Letos jsme byli v okolí Jindřichova Hradce.  Příští rok se chystáme na Třeboňsko. Vždycky si najdeme celou chajdu, do hotelů nejezdíme, abychom jim je nezbořili. Náš nejmenší je totiž neřízená střela. (smích)

Blíží se Vánoce, už jste s dětmi napsali Ježíškovi?

Zatím jsme mu „napsali“ ústně. Starší, který je ve druhé třídě, už mi tipy dal a menšímu je dva a půl roku. Ten nemá zatím nic vyhraněného a víceméně je mu to jedno. Online objednávky už u nás frčí.

Takže už na vás dýchla vánoční atmosféra?

Zrovna o víkendu jsem dělala objednávku dárků, tak jsem si udělala radost a přihodila jsem i vánoční dekorace a svíčky. Takže atmoška nějaká bude, děláme to hlavně kvůli dětem. Ale musím říct, že i manžel v tom se mnou jede, svíčky a tak. Navíc jsme se letos rozhodli, že budeme mít živý stromeček, tak to bude přeci jen zase veselejší.