Volám Vám až do Polska, tak se rovnou zeptám, odkud kam jedete a jaký máte náklad?

Zrovna se vracím zpátky do Chlumu u Třeboně, kde budu znovu nakládat. Jel jsem s kapry do Maďarska, tam jsem naložil další kapry do Polska a teď jsem už prázdný a vracím se do Česka.

Takže jste nepřevážel jenom naše české třeboňské kapry?

Ne ne, ty povezu zítra na Slovensko.

A kolik ryb při jednom nákladu zvládnete převézt?

Na počet se to nedá celkově říct, ale na návěsu mám celkem dvanáct kádí a nakládá se někdy po tuně, někdy tisíc sto kilogramů, někdy dvanáct set. Kaprů je to tedy opravdu hodně.

A jak vypadá zevnitř takový kamion, který převáží ryby?

My je převážíme živé, ve dvanácti kádích na návěsu, ze kterého je sundaná plachta a zůstane jenom to samotné plato. Na to se namontují kádě a vepředu jsou dvě kyslíkové bomby. Kyslík je rozvedený po celém autě, do všech kádí. Do nich se nejprve dá voda, odměřeně tak, aby auto nebylo přetížené, a buď se nakládá na šoupačkách, což je takový výtah, nebo se nakládá přímo ze sádky, rovnou z váhy to vozíkem převezou nahoru.

Musíte mít nějaké speciální školení na to, jak převážet ryby?

Musíte mít školení na převoz živých zvířat, plus ještě máme školení na zacházení s kyslíkem, jehož přívod do kádí musíme i po cestě hlídat. Ryby se nesmí překysličit ani udusit.

Jak často musíte kyslík hlídat? A teď mě napadlo, musíte po cestě ryby i krmit?

Ne ne, to určitě nesmíme, to by při převozu bylo špatné a ryby by to nepřežily. Kyslík se ale musí kontrolovat často, je to práce s velikou zodpovědností. Musím zastavit každé dvě až tři hodiny, vylézt na kádě, zkontrolovat kyslík i ty ryby samotné.

Potkaly Vás po cestě někdy nějaké problémy?

Jednou se mi třeba stalo, že mi do jedné kádě přestal jít kyslík a celá káď tím pádem zahynula. Zůstalo tam jenom pár živých ryb. Byla to nečekaná závada na přívodu kyslíku. Na systému, kterým se má do kádě přidávat nebo ubírat přívod kyslíku, se jeden uzávěr rozbil, sám se zavřel a ryby se udusily.

Jak dlouho už vozíte ryby?

Myslím, že to už bude šestým rokem. Já jsem přešel z ČSAD Jindřichův Hradec do Humpolce. A náklaďák, i bez ryb, řídím už moc moc dlouho, ani nevím jak dlouho.

Jaká byla Vaše nejdelší cesta s rybami?

Nejdál do Manchesteru do Anglie, to ale nebyli kapři, to byla násada jiných ryb. Nejeli jsme ani s návěsem, potřebovali jsme jen soupravu, poloviční auto. Nakládali jsme ve Vodňanech na sádkách a jeli jsme přes Belgii do Francie na trajekt, trajektem do Anglie a po ose až na místo.

A co se týče druhů ryb, potřebují nějaké speciální podmínky při převozu?

S úplně speciálním převozem jsem se ještě nesetkal, ale třeba pstruh, který se vozí z Itálie, se musí často hlídat, jelikož je hodně náchylný na kyslík. Tam stačí chvilka a je po něm. S ním musím stavět na kontrolu každou hodinu.

Za chvilku jsou Vánoce. Máte kvůli štědrovečerní poptávce kaprů víc zavážek?

Před Vánoci to opravdu je docela fofr, protože se zaváží ze sádek jak u nás, tak na Slovensku, v Polsku, Maďarsku. Zavážejí se také obchodní řetězce, to se vozí rovnou před obchod a tam se to vyloží rovnou z auta prodejcům do bazénů. A když máte třeba těch 12 kádí, tak máte také 12 vykládek na různých místech.

A kde si Vy sám pro sebe seženete kapra na Vánoce?

Já si ho seženu až po poslední fůře, možná až na Štědrý den. Dojedu si pro něj osobně na sádky do Třeboně. Já mám vlastně ze všech kapra úplně naposled! (smích)

Takže budete jezdit až skoro do Štědrého dne.

Tady ta práce tak nastavená je. Letos budu jezdit až do 23. prosince do večera, ale kolikrát se nám i stalo, že jsme přijeli až 24. prosince brzo ráno. To si ale člověk může na toho kapra rovnou počkat. Nebo si dojet domů a vrátit se pro kapra vlastním autem.