Jak jste se dostal k práci u nás?

V roce 1980 jsem přišel do ČSAD Pacov, kde jsem se vyučil mechanikem. Díky tomu jsem získal v rámci učiliště možnost zařídit si různá řidičská oprávnění. V roce 1984 jsem začal jezdi po tuzemsku s kamionem, pak jsem byl odvelen na vojnu a poté jsem se opět vrátil za volant. Chvíli jsem pobyl i v autobusu, ale nakonec jsem se vrátil zpátky ke kamionu a u něj už zůstal, protože kamiony jsou srdcovka.

Kolik řidičských oprávnění vlastníte?

To je zajímavé. Vlastním všechny profesní řidičáky. Tuhle mě zastavili policisté a při kontrole dokladů se strážník začal smát a rychle volal na druhého: „Pojď se honem podívat! Pán má papíry úplně na všechno. To se jen tak nevidí.“ (smích)

Kdy jste poprvé začal řídit?

Svoje první řidičské oprávnění jsem si udělal v 15 letech na pionýra a díky mé profesi automechanika jsem si mohl zařídit papíry v rámci učiliště. Kamiony mě přitahovaly už ve škole a dodnes jsem u toho zůstal. Když jsem začal pracoval pro ČSAD Pacov, dodělal jsem si papíry pro osobák a náklaďák, tenkrát bylo středisko pro Jihočeský kraj v Českých Budějovicích. Papíry na autobus jsem si dodělal později v 90. letech. Mám dokonce i papíry na ještěrku.

V naší firmě jste již několik let, co je pro vás ve firmě důležité?

Rozhodně vidím pokrok v technice, jde to hodně dopředu. Výhodu ICOMu vidím i v tom, že je to silná firma a přečká i těžká období úplně v pohodě. Hodně se mi líbí i kolektiv, že se tu jeden postaví za druhého.

Nedávno jste obdržel nejmodernější model Mercedes-Benz. Jaký to je pocit?

Je to úplně nové vozidlo a mám s ním za sebou první týden jízdy. Jsem s ním maximálně spokojený, je to už 6. Mercedes-Benz v řadě, co s ním jezdím u ICOMu. Motor je bezkonkurenční. Líbí se mi i velké množství asistentů, například autopilot, který hlídá vzdálenost mezi auty je úžasný. Dalším zlepšením je i kontrola mrtvého úhlu – na pravé straně se rozsvítí oranžový trojúhelník, pokud se tam objeví auto, jakmile bych i přes toto upozornění začal blikat a chtěl předjíždět, začne červeně svítit a pípat. Kabina nabízí i pohodlí v podobě většího a širšího lůžka – matrace je lepší a spí se na ní úžasně.

Jak probíhá váš běžný pracovní den?

Záleží, kam se jede. Teď se třeba jelo do Mannheimu, tak ráno naložím náklad v Holýšově a pak se skládá v Mannheimu a vracím se zpět. Je potřeba dodržovat pravidelné pauzy, které počítá tachograf. Samozřejmě musím už tak půl hodiny před pauzou přemýšlet, kde zaparkovat. Večer bývají parkoviště plnější a je těžší najít místo. Já tuhle trasu znám, tak už mám pár vytipovaných míst.

Před Vánocemi vozíte ryby, jak to probíhá?

Vozíme ryby od té doby, co ČSAD Jindřichův Hradec přešel pod ICOM. Jeden kamion se této činnosti věnuje celý rok, další 2-3 najíždí začátkem listopadu a před Vánoci se tam rozjede kolem 5-6 kamionů. Já jezdím každý rok. Nejprve je potřeba podstoupit specifické školení v Českých Budějovicích, poté každoroční školení v Třeboni ohledně stavu kyslíku, jak ho pouštět rybám.

V čem je převoz ryb specifický?

Nejdůležitější je hlídat kyslík rybám, pokud dojde nebo praskne hadička, celá bedna pochcípe. Každé 3 hodiny se zastavuje a kontroluje se kyslík a zda je vše v pořádku. Do návěsu se vejde 12 beden a v každé bedně zhruba 12 metráků. Je potřeba hlídat celkovou váhu, která nesmí překročit 40 tun. Váhu více hlídají za hranicemi – v Rakousku, Maďarsku nebo Srbsku, tam váží hned za hranicemi a jakmile je nadváha, okamžitě přijde velká pokuta. V tomhle jsme sehraní a radíme si mezi sebou, aby nám váha vycházela – musí se počítat nejen s rybami, ale i s vodou, ve které jsou převáženy. Někteří z nás už to mají v oku a radí těm méně zkušeným.

Co byste doporučil začínajícím řidičům?

Každý začátek je těžký, zejména v dnešní době. Když jsem začínal v ČSAD, byl postup od malého auta, pak větší a po určitém počtu kilometrů se smělo na vleky. Musel se za vás zaručit vedoucí a hodně záleželo na odjetých kilometrech. Zodpovědnost byla všestranná. Dneska je to hned. Stačí řidičák a pak rovnou na silnici a je to znát, že někteří řidiči nemají tu praxi.

Novým řidičům bych doporučil hlavně opatrnost a předvídatelnost. A nikam nechvátat.

Jak trávíte svůj volný čas. Mátě nějaký zajímavý koníček?

Jsem velký fanda dechové muziky, nejstarší jihočeské dechovky, kapely Babouci. Máme i vlastní fanklub, se kterým chodíme na plesy a zábavy.

Děkujeme za milý rozhovor