Stále sbíráte naše jízdenky? Kolik jich nyní máte?

Ano, stále jízdenky sbírám a pořád mě to baví. Každá nová jízdenka do mé sbírky mi vždy udělá radost. Nyní mám 270 jízdenek od 270 různých řidičů.

Máte nějaký přehled o tom, kolik jste jich stihl nasbírat za rok? 

Od doby, co jsme spolu dělali náš první rozhovor, mi do sbírky přibylo na 90 nových exemplářů. Tento rapidní nárůst považuji za sběratelský úspěch.   

Nesehnal jste nějakou unikátní jízdenku?

Jak jsem již vloni říkal, tak za unikátní jízdenky považuji ty, které mám od řidičů, kteří nejsou původem z České republiky. Těch mám v téhle době asi 20. Jak postupuje čas, musím říct, že jízdenky od cizinců nejsou už natolik unikátní, jako dříve.

Jak často nyní cestujete?

Na mém cestování se toho moc nezměnilo; spíš vůbec nic. Po prázdninách začnu opět denně dojíždět do školy. Dá se říci, že s vámi jezdím pořád, i v době prázdnin.

V minulém rozhovoru jste se zmínil, že byste nechtěl řídit autobus, ale být dispečerem, to stále platí? V této době studuji na Střední škole automobilní v Ústí nad Orlicí. Ano, práce za volantem mě moc neláká. Myslím si, že dispečeři ve vaší společnosti mají nejednotvárnou práci, a to by mě bavilo. Jistě musí být také zajímavé pracovat jako redaktor – jsem komunikativní a společenský člověk; a tak by mě tato práce mohla také naplňovat.

Dostal jste se od místa bydliště již dál, než do Hradce Králové?
Dál jsem se ještě zatím vaším autobusem nedostal, ale to se může zanedlouho změnit.

A jak se Vám s námi jezdí?

Na vaší dopravu si nemohu stěžovat, jak jsem již minule zmiňoval. Jsem spokojen jak s přístupem řidičů, pohodlím, prostorem, tak i čistotou autobusů. Líbí se mi, že jste do svého vozového parku zařadili i minibusy Rošero. Rošero jezdí na jedné lince blízko mého bydliště, a tak jsem rád, že ho také mohu obdivovat. Je skvělé, jak modernizujete vozový park a obměňujete vozy – moc se mi to líbí.