17.3.2020, autor: Petr Klukan

Ředitel jihlavské nemocnice Lukáš Velev již 14 dní „řeší“ jen koronavirus. Vnímá, že jsou lidé z nového viru vystresovaní. 

Vy jste dokonce napsal „uklidňující“ text pro své zaměstnance, který jste jim rozeslal (viz na boku této strany). 
To je pravda. Opatření dělají vlády, kraje… i my jako zdravotnická zařízení. Blíží se pravděpodobně virová epidemie a my se na to musíme připravit. Z logiky věci se připravujeme na těžší a složitější scénáře. Sám jsem se přistihl v úvaze, že se blíží nějaká těžká epidemie. Tak jsem si řekl, že sepíši, co o tom viru víme. 

Lidé jsou z informací o koronaviru stresovaní a možná až na hranici paniky… 
Je třeba se na to podívat s chladnou hlavou a s odstupem, zejména co se děje v médiích. 

Vláda ale vyhlásila nouzový stav, což je zcela mimořádné. Až to vypadá, že se blíží morová rána. 
A to je ten problém, že nás to tlačí do té morové rány. Ale když se na to podíváme epidemiologickým pohledem, tak ten virus je trošku jiná epidemiologická sezonní chřipka. 

Problémem tedy je, že je nový? 
Ano. A existuje jistá obava, že by mohl vir mutovat a průběh zhoršovat. Není pro to ale žádný důkaz. Naopak, v roce 2002 se u předchůdce koronaviru – SARS, stalo, že zmutoval, přestal být virulentní a z populace zmizel. Mutací se může zhoršit, ale i stát se méně nebezpečným. 

Vir COVID-19 (koronavir) je srovnáván s virem chřipky. Je to v pořádku?  
Lze jej srovnat s chřipkou. A uvedu jeden údaj ze Světové zdravotnické organizace: virulence COVIDu-19, tedy riziko přenosu, je o něco nižší než u chřipky. Dnes zkoumáme infekci, kdo je podezřelý, toho testujeme, proto vidíme narůstající počet případů, a vedle toho média prezentují počet zemřelých, aniž bychom si řekli, na jakém je to vzorku populace, jaká je smrtnost, a ta je kolem 2,5-3 %. V Koreji se podařilo snížit na 0,5 %. Virus není sám nějak závažně smrtící.

Takže je chybou, když média uvádí počty nakažených, počty zemřelých?
To je dobrá informace pro epidemiologický štáb. Když se připravujeme na nejhorší scénář, musíme počítat se statistickým výskytem těžších případů, z nichž někteří vyžadují plicní ventilaci. Musíme takto uvažovat, abychom se pokusili odhadnout počet zdravotnických prostředků a sil, které bychom měli mít někde v rezervě. Ale vůbec to tak nemusí dopadnout. 

V textu zdravotníků píšete i o očkování proti běžné chřipce…
Na klasickou chřipku na západ od nás je vysoká proočkovanost až na 80–90 % - tedy veškerá populace. My jsme trošku lajdáci, takže se prakticky neočkujeme. Zdraví lidé vůbec ne, a očkujeme jen rizikovou populaci. U nás je proočkovanost přibližně kolem 20 %. 
Jestliže tu projde epidemie chřipky, jsme pro ni vnímavá populace. Ale oni (Západ) řeší to, že vůči chřipce očkovaní jsou, takže mají daleko lehčí průběh, nemají takový dopad na národní hospodářství…, ale proti této infekci se očkovat nedá. 

Když jsme u toho očkování: Říká se, že sami lékaři nejsou proti chřipce očkováni?
Zdravotníci jsou strašní lajdáci. Já se dokonce nechal demonstrativně očkovat proti chřipce a dal jsem to na vědomí celé nemocnici (úsměv). Když se naočkuje ředitel a chirurg, snad to zabere…ale osvěta mezi zdravotníky se rok od roku zlepšuje. 

V médiích se také řeší, zda mají nemocnice dostatek roušek, respirátorů, dezinfekcí…
Pro situaci, která je teď, máme dostatek. Ale pokud bude nemocných přibývat, bude spotřeba narůstat a může jich být nedostatek, to je jedna z věcí, která se řeší. Teď pokrýváme spotřebu, vláda to zcentralizovala a zabránila s tím spekulovat. 

Co říci lidem, aby nepanikařili?
Že se v tuto chvíli neblíží do České republiky nic jiného než chřipka. Aby se tedy chovali stejně, jak se chovají, když hygienici řeknou, že je epidemie chřipky. 

Co by měli dodržovat nejvíce? 
Nejdůležitější jsou ruce. Takže si je pravidelně mýt, když přijdu zvenku, když se něčeho dotknu, kde by mohla být nějaká infekce. Když si mohu ruce vydezinfikovat, je to o něco lepší. 

Ale dezinfekce v prodejnách už není…
Na dezinfekci stačí běžný konzumní alkohol, takže nemusíme čekat, až lékárny budou prodávat nějaký dezinfekční prostředek, ale mohou si otevřít láhev slivovice a místo do sebe, ji budou přikapávat na ruce. 

Není to škoda? 
Je to škoda, ale je to dezinfekce (úsměv). 

Rizikovou skupinou jsou starší lidé a lidé s kardiovaskulárními a plicními onemocněními nebo lidé se závažným nedostatkem imunity. Co říci jim? 
Aby byli obezřetnější, aby zapojili hlavu, kam musí a kam nemusí jít. A požádal bych spoluobčany, aby neosahávali pečivo v obchodech holýma rukama, protože to je jeden z vektorů jak možné chřipky, tak koronaviru. 

Takže běžná hygienická opatření…
Čím se tento virus liší, že člověk vylučuje viry a i v době, kdy nemá příznaky. Ale onemocnění virem může mít velmi lehký průběh až bezpříznakový. 

Panika je tedy zbytečná? 
Stačí ostražitost a zbytečně nechodit tam, kam nemusím. A ke svým dědečkům a babičkám nechodit, radši jim zavolat a zajistit donášku základních potravin, aby nemuseli chodit nakupovat. Stačí, když lidé budou používat hlavu. 

V případě těžkých případů, kdy je třeba plicní ventilace - máte ventilátorů dostatek? 
Troufnu si říci, že jich máme dostatek, ale připravujeme se na nějaký stav, takže jsme se teď strategicky rozhodli k dokoupení pěti plicních ventilátorů. Dokonce jsme už dostali finanční dar od firmy Patrol. Jsou to přístroje, které budeme využívat i po případné koronavirové infekci. 

Takže nepředpokládáte, že byste nestačili kapacitně? 
Má to virulenci chřipky, má to procento těžkých průběhů chřipky a má to úmrtnost chřipky. Jestliže jsme dosud zvládli všechny epidemie chřipky, tak by to mělo být i tentokrát. Nikdy se nestalo, že bychom nestačili odventilovat všechny pacienty, kteří z důvodu komplikací chřipky museli skončit na ventilaci. V tuto chvíli je v Kraji Vysočina mnohem víc nemocných chřipkou než s koronavirem. Počet zemřelých, kteří umřeli na komplikace v souvislosti s chřipkou, je kolem 20. O tom se ale nemluví. Kdybychom honili čísla, tak se musíme chřipkou vyděsit trojnásobně. 

(POZN. RED.: Rozhovor s Lukášem Velevem vznikl v pátek 13. 3.)

Zdroj: Jihlavské listy, 17. 3. 2020

Rozhovor naleznete také na stránkách Jihlavských listů zde.