Rodina Nárožných má volant v krvi. Slánský řidič Libor Nárožný tak už na škole věděl, jaké bude jeho zaměření v pracovním životě. Od rozvozu piva se přes tchána dostal k autobusu. V ČSAD Slaný je už přes dvacet let. Ve volném čase si rád sedne do bagru a vyčistí si hlavu. Nejen o práci si s ním popovídala redakce Modré vlny.
U společnosti jste více jak dvacet let. Vzpomenete si ještě na své začátky?
Jasně. Byl to zrovna krásný dubnový den. (smích)
Kde jste pracoval předtím?
Já jsem předtím jezdil s náklaďákem u bráchy, který má autodopravu. Rozvážel jsem pivo.
Tak to vám museli chlapi závidět, ne?
To nevím, já teda moc pivo nepiju. Ne, že bych si nedal vůbec, ale zas tolik mu neholduju.
Říkal jste, že i váš otec jezdil, takže máte volant v rodině.
Ano. Ne přímo autobusový, ale volant ano. Táta jezdil v družstvu, brácha má autodopravu, synovec taky. My jsme už od malička tíhli k autům a motorkám. Už na škole jsem věděl, co budu dělat.
Máte v dětech nějakého nástupce?
Syn vypadá, že ho to taky táhne k volantu. Ale ten spíš tíhne k traktorům. Přeci jen v dnešní době je traktor už o něčem jiném, než jsem zažil já na škole na zemědělce.
Co vás přivedlo do ICOMu k autobusu?
Tchán tu jezdil autobusem a končil mu zrovna kolega, protože šel do důchodu, tak jsem nastoupil místo něj.
Jakou linku jezdíte?
Jezdím stálou linku ze Slaného do Rakovníka. Stálá linka je výhoda, protože člověk už cestující zná, ví, kde kdo bude vystupovat.
Hodně vašich kolegů se podívalo i do zahraničí se zájezdovou dopravou? Jste jedním z nich?
Taky jsem chvíli jezdil. Bylo to fajn, člověk se někam podíval.
Kde jste byl nejdál?
Asi ve Skotsku. Jezdili jsme Skotsko, Anglii, Chorvatsko. Podívali jsme se i do Dánska.
Vzpomenete si na nějaký zážitek z cest, který vám utkvěl v paměti?
Zážitek? Ale jo. Jednou jsme si jeli po anglické dálnici v noci, celý autobus spal, všude ticho a najednou rána. Do předního skla nám narazil racek. Strašně jsem se v tu chvíli lekl.
Jaké jsou vaše koníčky? Co děláte ve volném čase?
Ono moc volného času není. Když se ale najde, tak si rád zařádím na bagru. (smích) Strašně mě to baví. Tam se opravdu odreaguju.
Máme tu nový rok. Většina lidí si do něj dává předsevzetí? Udělal jste to také?
Ne! Nikdy to totiž nedodržím. Třeba s kouřením. Sice jsem přestal, ale zase jsem začal. Takže si opravdu nic nedávám.
