Kde jsem vás momentálně zastihla?

Akorát nakládám v Třeboni. Povezu candáta, sumce, štiku, tolstolobika, amura, pstruha a kapra.

Pak jedu do Tábora, Příbrami a do Prahy, kam vezu pstruhy. Ty pak převezou do sádek v Lahovicích.

Blíží se Vánoce, je to pro vás období, kdy je nejvíc práce. Začínají se už rozvážet vánoční kapři?

Ano. Už se začala zavážet Praha. A od pátka se začaly navážet stánky v Praze, Olomouci a Brně.

Kam všude naše české vánoční kapry vozíte kromě zmíněných českých měst?

Hodně se vozí na Slovensko, vozí se i na sever. Jinak se ale ryby vozíme i do Německa, Polska, Slovenska, nově i do Rumunska a Bulharska. Něco mále je i v Rakousku.

Předpokládám, že skončíte až těsně před Štědrým dnem?

Určitě. Myslím, že 23. prosince někdy po obědě. Takhle před Vánoci se jede na doraz.

Vy sám máte doma kapra na štědrovečerní tabuli?

Jasně, na Vánoce je u nás klasika. Já mám rád všechny ryby.

Převážení ryb je přeci jen speciální disciplína. Musíte mít nějaké speciální školení na to, jak převážet ryby?

Musíte mít školení na převoz živých zvířat, plus ještě máme školení na zacházení s kyslíkem, jehož přívod do kádí musíme i po cestě hlídat. Ryby se nesmí překysličit ani udusit.

Jak často musíte kontrolovat kyslík?

Kyslík se musí kontrolovat často, je to práce s velikou zodpovědností. Musím zastavit každé dvě až tři hodiny, vylézt na kádě, zkontrolovat kyslík i ty ryby samotné. Třeba pstruh potřebuje kyslíku víc, ale kapr a tolstolobik tolik náchylní nejsou.

Vy i ryby krmíte?           

Ne ne, to určitě nesmíme, to by při převozu bylo špatné a ryby by to nepřežily.

Stalo se vám někdy, že vám ryby zahynuly?

Jednou se mi třeba stalo, že mi do jedné kádě přestal jít kyslík a celá káď tím pádem zahynula. Zůstalo tam jenom pár živých ryb. Byla to nečekaná závada na přívodu kyslíku. Na systému, kterým se má do kádě přidávat nebo ubírat přívod kyslíku, se jeden uzávěr rozbil, sám se zavřel a ryby se udusily.

Jak dlouho už vozíte ryby?

Myslím, že to už bude devátým rokem. Já jsem přešel z ČSAD Jindřichův Hradec do Humpolce. A náklaďák, i bez ryb, řídím už moc moc dlouho, ani nevím jak dlouho. Dřív jsem jezdil na návěsu, kde jsou větší kádě. Kdyby mě slyšeli rybáři, tak se jim zježí chlupy. Teď ale jezdím na soupravě, kde je počet beden stejný, ale mají menší objem.

Jak vlastně vypadá auto speciálně upravené na převoz živých ryb?

Ryby převážíme ve dvanácti bednách na soupravě nebo návěsu, ze kterého je sundaná plachta a zůstane jenom to samotné plato. Na to se namontují bedny a vepředu jsou dvě kyslíkové bomby. Kyslík je rozvedený po celém autě, do všech beden. Do nich se nejprve dá voda, odměřeně tak, aby auto nebylo přetížené, a buď se nakládá na šoupačkách, což je takový výtah, nebo se nakládá přímo ze sádky, rovnou z váhy to vozíkem převezou nahoru.

Ovlivnil koronavirus i vaše odvětví, tedy rozvoz ryb?

Musím říct, že trochu ano. Letos se vozilo o hodně míň. Začalo se hlavně také o dost dýl rozvážet.