Jak dlouho jezdíte?

Přes 25 let. Vlastně od vojny, kdy jsem si udělal papíry. To bylo v roce 1991. Od té doby se živím jako řidič. Dříve jsem jezdil i zájezdy do zahraničí, rozvážel pivo, sodovky, potraviny, až jsem skončil u autobusu.

A konkrétně u ICOMu?

Nastupoval jsem v roce 2007, takže letos desátým rokem. Tehdy už byla na autobusáku v Třebíči reklama, že firma hledá řidiče a nabízí i rekvalifikace. Potom když jsem jednou jel kolem ICOMu, tak jsem se šel zeptat na personální, zda bych si mohl nastoupit a dodělat si řidičský průkaz D.

Takže patříte mezi zkušené řidiče

Nejsem tady první den, abych tu jezdil Jihlava - Příseka, mám toho dost za sebou. Těch 10 let je dlouhá doba na pochopení, zda vím, nebo nevím. Ptejte se na cokoliv (úsměv).

Autobus Vás lákal více?

Vůbec mě nikdy nenapadlo, že bych šel jezdit s autobusem. Nechtěl jsem pracovat jako řidič pro firmu, kde nemám potřebnou jistotu. V této firmě jsem jí však našel. Měsíční výplata tam je vždy ve stejný termín. O zaměstnance je tu celkově dobře postaráno.

Co vás na práci baví?

Je to jako hraní s hračkou. I když je povolání řidiče velká zodpovědnost, nevnímám to jako práci, spíše zábavu. Rád také potkávám lidi na své pravidelné lince. Konkrétně z domácí linky Horní Heřmanice u Třebíče. To jsou super lidi a bezproblémoví cestující.

Za ty roky se vozový park hodně obměnil že?

Tyjo, jsou to velké proměny. Zamlada jsem jezdil se starou Avií a teď jezdím s jedním z nejmodernějších autobusů.

Navíc kvalitní servis a údržba

Bez diskuzí. V hodně dávné minulosti jsme si měnili olej sami, dnes se o vše stará servis. Kdybych někde zůstal stát, stačí vzít můj chytrý telefon, zavolat a jejich tým vše zařídí. Některé drobné opravy si můžu dělat sám, ale když něco nejde, nahlásím to a na dílnách mi vyjdou vstříc. Nikdy jsem s mechaniky neměl problém. Dobrá domluva, rychlá reakce, kvalitní oprava.

Vše je tedy o týmové práci

Ano. Je to všechno o tom, jak fungují mezičlánky a týmy lidí mezi sebou. Například u nás v Třebíči mám přímou nadřízenou paní Pokornou, u které není nic problém. Je to opravdový poklad a mohl bych jí vychvalovat do nebes. Vše je o domluvě mezi lidmi. Hodně nám řidičům vychází vstříc. Celý tým dispečerů je v současnosti nejlepší jaký jsem zažil. Vše funguje na jedničku, každý je velmi ochotný a vše je rychle vyřešeno. Paráda! Mám své nadřízené rád a nebojím se jich zastat. Stejně jako vedení společnosti.

Máte nějaký zajímavý zážitek z cest?

No… nejsilnější zážitek je, jak jsem poznal generálního ředitele, pana Kratochvíla.

Povídejte, to mě zajímá

Jel jsem s autobusem do Jihlavy k dílnám a od benzinky za mnou jel černý Mercedes. Když jsem zastavil, on také. Potom jsem vystoupil z autobusu a přišel ke mě pán, který mi povídá, že se chce podívat do autobusu, přitom se mi nepředstavil jo …

Co jste mu řekl?

No (smích), že se podívat může, ale na prodej to není, protože je to můj autobus (smích). Poté si ho celý důkladně prohlédl, přišel za mnou a řekl, že si myslel, že to nejde, ale ono to jde. Čistý autobus je nádhera. Potom mi poděkoval a přitom se mi už představil.

To jste musel být mile překvapený

Byl a moc. Generální ředitel takhle velké společnosti se semnou bavil narovinu o vybavení autobusu, o rohožkách a tak dále. Líbilo se mi, jak se o vše zajímal a jakým způsobem semnou mluvil.

I dnes máte ukázkově čisto

V životě bych si nedovolil dovézt špinavý autobus, někam to fláknout a nechat to být. To nikdy. Já se o svůj autobus starám. Trvá mi to 10 minut mezi spoji, než ho umyju a utřu. Není na co čekat. Šup sem, šup tam. Měl jsem několik kontrol, ale nikdy nebyl problém.

Máte oblíbený autobus? Jaké jste prostřídal?

Začínal jsem na Karose, pak jsem měl Intouro s plošinou. Takový ten bez klimatizace, co má zájezdové sedačky a plošinu pro invalidy s takovou kovadlinou. Úžasný autobus, sedí krásně. Celou dobu jsem tam měl jedny baterky. A právě s ním jsem jezdil ty zahraniční zájezdové spoje. Dlouhé roky jsem tak vozil folklórní soubor po Evropě. Společně jsme byli v Itálii, Chorvatsku, Maďarsku, Polsku…

To zní zajímavě a ještě jste si mohl zazpívat

Bylo to super, rád na to vzpomínám. Už tehdy v zahraničí obdivovali naše autobusy, a tak jsem byl pyšný.

Nyní jezdíte s čím?

Teď jezdím linky a mám Setru. Na ní také nemůžu říct křivého slova. Člověk se za volantem cítí jako v ráji. Rádio, klimatizace, lednička, velká zrcátka … super.

Nadšení pro práci z Vás přímo vyzařuje. To je úžasné

Je tu spousta kluků, kteří mají svoji práci rádi, dýchají proto. Mají velké nadšení a loajalitu k firmě. Ti co nadávají a odejdou, se stejně vrací. Já to vím, za ty roky to sleduju. Co mají lepšího u jiné firmy? Nic.

Můžete to více rozvést?

Celá rodina máme režijku na městskou i meziměstskou dopravu. Chytrý mobilní telefon, neomezené volání SMS, internet. Můj první paušál byl vlastně od firmy (smích). Dále pojistku na blbost, penzijní připojištění a tak dále. To jsou hodně velké peníze, co za mě zaměstnavatel vyplácí. Od ICOMu nemám důvod odcházet, chci tu vydržet do důchodu. V současné době je každý řidič strůjce svého štěstí. Když jezdíte, vyděláte si pěkné peníze. Je tu fér jednání.  Nikdo mě nenutí dělat to, co já nechci. Zkrátka funguje mezičlánek a dá se na všem domluvit. Řidič si u ICOMu může vydělat pěkné peníze.

Pocházíte z Třebíče, co říkáte na nové autobusy MHD?

Často MHD využívám a mě osobně se nové autobusy líbí. I řidiči, kterých jsem se ptal, jsou spokojeni. Máme moderní a pěkné autobusy.

Ovlivnila řízení letošní sněhová kalamita?

Jezdil jsem bez nehody, bez smyku, zkrátka jsem to nikde neotočil. Trasu, kterou jezdím na Horní Heřmanice, Svatoslav, tak tam se místní lidé o vozovky starají, aby se dostali včas do práce. Takže podmínky byly pro mě super. Proto jsem jezdil vždy na čas, ačkoliv panovala velká kalamita. To se vůbec nedalo srovnat s prosolenými silnicemi na Jihlavsku.

Jak po práci relaxujete?

Hodně čau trávím s malou dcerou. Dále pak sport, cvičení, box.