Přejít k obsahu | | Přejít k vyhledávání

ICOM Transport

Z Makedonie až za volant autobusu ICOM

16 Červenec 2021 | Ze společnosti

Ljupcho Petrevski z Makedonie nastoupil do naší společnosti jako řidič autobusu. V rozhovoru pro Modrou vlnu vysvětluje, proč se rozhodl jít zrovna do ČR a jak obtížné bylo dostat všechna potřebná povolení.

Jak a kdy jste se ocitl v Jihlavě?
Mám kamarády, kteří pracovali v České republice a ti mi říkali, že je tu moc pěkně (úsměv). Doma jsem žil ve Skopje, tam je velká koncentrace lidí, hluk, horko, nečisto, spěch. Kamarádi mi ukazovali fotky, že tu máte hodně zeleně, klid, lesy, krásné vesnice a města. Rozhodnutí bylo lehčí. V České republice jsem od dubna letošního roku a moc se mi tu líbí. Vše super.

Co vás motivovalo, že jste se vydal z Makedonie do jiné země?
V Makedonii jsem pracoval v jiném oboru, v obchodě, komerci… Ale společnost, kde jsem pracoval, měla obtíže. Potřeboval jsem nějakou jistotu do budoucna, je mi 54 roků, a tak jsem se rozhodl pro práci řidiče autobusu v ICOM transport.

Jak jste se vůbec dozvěděl o naší společnosti?
Jedna z mých kamarádek, co tady žije, viděla na dveřích autobusu ICOMu inzerát, že firma hledá nové řidiče autobusu. Potom zjistila, že navíc firma může pomoci zajistit pracovní vízum. Zavolala tedy do ICOM transport a na personálním oddělení všechno ochotně vysvětlili, nic nebyl problém, říkali, že mi zajistí všechny doklady i pomůžou mi se dostat z Makedonie do České republiky.

Jak bylo náročné sehnat všechna potřebná povolení v době pandemie?
Přesun z rodné vlasti do České republiky byl velmi náročný. Komplikovala to hlavně situace spojená s koronavirem. Ambasáda ve Skopje byla zavřená, na chvilku otevřená, poté opět zavřená. Přitom proces a dny na získání povolení běželi. Později jsme řešili povolení také přes bulharskou ambasádu.

To muselo být stresující…
Ano. Na vízum jsem čekal skoro rok. Navíc jsem chtěl z Makedonie do Česka odcestovat také se svým psem, věrným přítelem, což bylo také velmi složité, na získání dokladů a povolení. Po celou dobu mi pomáhal pan Král (personální oddělení). Tomu musím opravdu moc poděkovat.

Jak se vám daří učit český jazyk?
Česky se učím zhruba půl roku, především samostudium. Sleduji televizi, čtu knihy, noviny, snažím se hodně mluvit s českými kolegy a kamarády, taky mám aplikaci.

Které české slovíčko vám dělá největší problémy?
No… (smích) Spíš se některé slovo poctivě naučím podle aplikace a kamarádi mi potom říkají, že je musím říkat mnohem rychleji, třeba slovo cibule nebo okurka (pan Petrevski mluví česky velmi slušně, tento rozhovor byl veden bez obtíží v českém jazyce, pozn. redakce).

Mluvíte velmi hezky…
Děkuji. Čeština a makedonština jsou částečně podobné, oba jsou to slovanské jazyky, ale někdy je to záludné.

Jak to myslíte?
Například v Makedonii „vpravo“ znamená „rovně“, což bylo při jedné testovací jízdě Jihlavou příčinou, že jsem jel úplně jinam, než mi instruktor říkal. Od té doby si na to dávám velký pozor.

Co se Vám tady nejvíce líbí?
Líbí se mi, jak je tady všechno dobře připravené a profesionálně zorganizované. Sleduji pravidelně webové stránky společnosti, znám se s různými lidmi, jsem tu šťastný. Autobusy jsou krásné, skoro jako letadla, moderní a čisté. Stejně tak servis je v úžasném stavu, čisté dílny, přesné stroje. Byla to dobrá náhoda a velké štěstí, že jsem teď tady v České republice v ICOMu.

Máte čas na nějaké záliby?
Ano, mám dvě velké záliby. Jednu jsem provozoval v Makedonii, rád jsem amatérsky vyráběl ve stolařské dílně, nábytek, poličky, podle potřeby. Je to dobrý relax. Tady mám malý byt, tak to provozovat nemůžu. Ale mám čas věnovat se další velké zálibě, fotografování. Mám zrcadlovku, chodím často na procházky a fotím, je tady opravdu krásně. Nejlépe se fotí v pět nebo šest ráno, nebo naopak večer, to je nejlepší světlo a klid. Můj věrný kamarád, zlatý retrívr Max, chodí na procházky se mnou, jen ho musím vždycky hlídat u vody, protože rád skočí do řeky.

Jaké je vaše oblíbené makedonské jídlo? Máte možnost si je připravit i tady?
Mám velmi rád makedonský sýr, Kaškaval, je pěkně žlutý a hodně tvrdý, ten mi tady chybí. Taky mám rád ajvar (něco jako čalamáda, připravovaná hlavně z červených paprik s lilkem, česnekem a chilli, pozn. redakce). Vařím si sám, pomáhá mi YouTube, hledám si recepty v češtině, makedonštině, srbštině i angličtině. Je to zábava a je to vždycky dobré.

Které české jídlo jste si oblíbil? Které vás nejvíc překvapilo?
Z českých chutí mám kupodivu raději malinovku – limonádu, nežli pivo, rád si ji objednávám v restauraci, opravdu je výborná. Oblíbil jsem si pečené vepřové koleno a speciality z bramboráků, to si opravdu vybírám rád.

Máte tu přátele z vaší země? Jak vám připadá česká společnost otevřená k lidem z jiné země?
Ano, mám tu dva kamarády z Makedonie, české kamarády, pak dost známých z práce, z dílny, z autoškoly, z ubytovny. Jsou tu přátelští lidé (úsměv).

Opravdu se mi tu moc líbí, chystám se na dovolenou do Českého Krumlova, podle internetu je to kouzelné město a určitě si tam pořídím i pěkné fotky.

Pane Petrevski, děkuji za rozhovor a přeji, ať zvládnete nadcházející zkoušky a pak si užijte báječnou dovolenou.