Přejít k obsahu | | Přejít k vyhledávání

ICOM Transport

Žena mezi kamiony. Otec začal s jedním vozem, šéfka ICOMu jich posílá do světa tisíc

2 Únor 2022 | Ze společnosti

Za třicet let se vozový park ICOM transportu rozšířil z jednoho auta na více než tisícovku. To jsou úctyhodné počty. A právě řeči čísel rozumí klan Kratochvílů nejlépe – ne-li pouze jí. Na emoce není čas. I díky tomu se za tu dobu nerozpadla ani firma, ani rodina, pochvalují si zakladatel společnosti i její současná majitelka a šéfka Kateřina Kratochvílová.

Že jsou čísla pro Kratochvílovy vždy tím nejdůležitějším, dobře vědí všichni jejich zaměstnanci. „Oba jsou stejní. Přesvědčíte je čísly,“ potvrzuje Martin Vídeňský, řidič, který pro firmu jezdí už přes dvacet let. A doplňuje i jejich další důležitý rys: „Co chtějí, tak řeknou a prosadí.“

Z nepodřízené pozice pohlíží na Kratochvílovy jednatel české divize společnosti Mercedes-Benz Trucks Josef Mařík. Poprvé s ICOM obchodoval v roce 1996. Od té doby vyrostla dopravní společnost v jednoho z největších zákazníků skupiny Daimler Truck ve střední Evropě. „Jsou prostě ze staré školy – drží gentlemanskou dohodu,“ pochvaluje si spolupráci. „Tvrdí obchodníci, pragmatici. Hodně nároční a precizní,“ dodává. Zatímco s většinou ostatních zákazníků stráví nejvíce času papírováním, u Kratochvílů trvá nejdéle osobní jednání. „Co se dohodne u stolu, to pak platí. Hodit zakázku i za miliony eur na papír je už pouze formalita. Takových zákazníků je dnes málo,“ posteskne si obchodník.

Žena mezi kamiony

Řízení firmy, která každoročně generuje miliardové obraty, převzala dnes jedna z nejbohatších Češek po otci už v roce 2004. Zlom to byl však jen formální. K byznysu kolem benzinu a nafty přičichla Kateřina Kratochvílová hned poté, co vystudovala střední ekonomickou školu. Tehdy nastoupila za necelé tři tisíce měsíčně a prošla většinou oddělení. Z jednoho do druhého se neposunula dříve, dokud by nezvládla daný úsek sama vést. „Předání firmy musíte dělat průběžně, jinak vás čeká katastrofa,“ vysvětluje otec Kratochvíl.

„Protekční dědička. Navíc ženská, co má velet ryze chlapskému dopraváckému prostředí.“ To je nálepka, která se možná na první pohled nabízí, ale Kratochvílová se s ní nikdy nesetkala. „Chovali se ke mně galantně. Pochopila jsem, že se musím obklopovat chytřejšími lidmi, než jsem sama, a vyžadovat od nich jejich názory. Ale také jsem si rozbila nos a musela se pak omlouvat, když jsem kdysi zbrkle vynadala zaměstnanci. Neprávem,“ vzpomíná na své začátky.

Původně držely spolu se sestrou Evou v ICOM transportu každá 48procentní podíl. To se loni změnilo. Kateřina ovládla 98 procent jihlavského gigantu. „Kvůli dluhům nasekaným Babišovou vládou přijdou obrovské daně. I proto jsem rozdělil majetek mezi děti už nyní. Kdybych věděl, že vláda peníze nepromrhá, choval bych se jinak,“ vysvětluje Kratochvíl.

Zatímco Kateřina tedy zůstala u kamionů, Eva s pomocí otce rozjíždí logistickou halu u Jihlavy a byznys s chytrou paletou. Ta má například hlásit, kde se zrovna nalézá, a poznat, když z ní převážený produkt zmizí. Novinky chtějí uvést na trh v tomto roce.

Zase ty počty

Letošní rok bude nejen pro ICOM mimořádně složitý. Budík Kratochvílové tak bude dál řinčet po páté ranní. „Kamarádi podnikatelé v mém věku začínají říkat, že budou víc odpočívat a užívat si života. Já si užívám v práci, bez ní si život nedokážu představit,“ říká podnikatelka.

Smysl pro počty a šetrné hospodaření, který převzala po otci, nezapře ani v soukromí. Když dříve chovala psy a jezdila s nimi na výstavy, byla zvyklá si vždy připravit s sebou svačinu. „Ty si děláš svačiny?“ divila se mi známá vpředvečer výstavy. „Vždyť si tam můžeš koupit, co budeš chtít,“ vzpomíná Kratochvílová a dodává, že když jí třeba dojde krém na ruce, rozstřihne tubu a „dojede“ zbytek. Stejný princip uplatňuje také v byznysu. Šoférům její firma vyměřuje bonusy podle toho, jakou mají spotřebu paliva. „Pravila musejí být jednoduchá. Žádný mikromanagement. Proč bych nevymahatelně vyžadoval dupání na plyn či brzdu, když se vše zrcadlí v palivu,“ doplňuje její otec.

Ani řeč čísel však Kratochvílové nebrání v tom, aby část vydělaných peněz posílala na pomoc těm méně šťastným. Každoročně tak více než dva miliony korun putují mimo jiné na podporu dětských domovů.

Změna, které nevěří

Ještě silněji než pandemie zatřese s celým dopravním byznysem nástup elektromobility, na kterou se ICOM připravuje už nyní. Jak? Města či kraje, které u firem jako ICOM objednávají autobusovou dopravu, budou již muset poptávat alespoň z 41 procent vozy s alternativním pohonem. V případě elektrobusů jde zatím o nákladnou záležitost – e-bus vyjde až trojnásobně dráž než konvenční autobus, přičemž objednavatelé budou potřebovat početnější flotily, jelikož část vozů se bude vždy nabíjet.

A přestože Kratochvílovi s evropským zelenáním nesouhlasí, neboť jim nedává smysl, firmu k tomuto obrazu mění. Loni například za půl miliardy nakoupili od společnosti Mercedes-Benz padesát pět nových autobusů včetně šestice hybridních – údajně prvních takových v Česku pro linkovou dopravu. V tendru je požadoval Jihomoravský kraj.

„Ceny se nám zdají vysoké už dnes. Budou ale úplně jinde. Připadám si jako v Římě. Měli se příliš dobře a to je nakonec zahubilo. Přestali rozumně přemýšlet jako my dnes,“ kritizuje Kratochvílová.

Připomíná loňský kolaps dopravy v Anglii, kde v kritických momentech chybělo až devadesát tisíc řidičů nákladních aut. Zatímco na ostrovech však šlo spíše o exces, Česku hrozí podle Kratochvílové obdoba anglického scénáře dlouhodobě. V tuzemsku nyní chybí dvacet tisíc řidičů. Polovina z těch stávajících je navíc v důchodu nebo těsně před ním. Doplatil na to už i ICOM. Ústecký kraj mu koncem roku 2020 uložil pokutu 1,2 milionu za to, že nevyjely autobusy na Teplicku. Dopravce ČSAD Slaný, jenž patří do skupiny ICOM, se hájil právě nedostatkem řidičů, kteří byli v covidové karanténě. Petici za zrušení smlouvy mezi krajem a ČSAD Slaný tehdy podepsaly stovky lidí.

Dcery v zácviku

Zachovat hodnotu firmy do budou tak bude těžší než návěs naložený potravinami – ty vozí ICOM nejčastěji. V budoucnu má podnik přejít na dcery Kratochvílové, kterým je dnes 12 a 15 let. A stejně jako ona kdysi se už nyní učí, jak podnik funguje. Třeba o víkendech, kdy je více času na firemní porady s řidiči. „Nechceme předat majetek, ale funkční nástroj k práci,“ vysvětluje Kratochvílová.

Hodnotu aktiv chce vůči narůstající inflaci a dalším vlivům ochránit investicemi. Ty osobní směřuje do nemovitostí. Naposledy si pořídila asi za třicet milionů korun průmyslový areál u Třebíče.

Zdědí-li dcery firmu, zařadí se i ony mezi nejbohatší Češky. Těch je ve srovnání s nejbohatšími Čechy výrazně méně. „Na špičku se v byznysu nebo i v politice dostane ten, kdo je schopný, kdo si to odpracuje. Ženy od přírody více inklinují k tomu postarat se o dítě, o rodinu. Proto mě debaty o různých kvótách – včetně těch rasové orientovaných – urážejí,“ uzavírá Kratochvílová.

 

ZDROJ: E15 magazín