Svátek svatého Valentýna se slaví každoročně 14. února jako svátek zamilovaných. Je to den, kdy se tradičně posílají květiny, dárky nebo pohlednice se srdíčkem. V poslední době se tento svátek rozšířil také v kontinentální Evropě a to především z komerčních důvodů.

Konečná podoba tohoto svátku vznikla na základě dvou skutečností. Tou první byl svátek  Lupercalia, který se slavil ve starověkém Římě. V předvečer tohoto svátku byly do tzv. urny lásky vhozeny lístečky se jmény dívek. Každý mladý muž následně tahal dané lístečky a dívka, jejíž jméno si vytáhl, se měla stát v následujícím roce jeho. Tato legenda pouze okrajově, neboť svátek zamilovaných do dnešní podoby dospěl díky knězi Valentýnovi, který za vládce Říma Claudiuse II. tajně oddával mladé páry, což bylo zakázáno. Panovník se totiž obával, že následně nebudou chtít muži do války, ale upřednostní setrvání u svých rodin. Kněz byl následně zajat a popraven.

Později byl kněz Valentýn svatořečen a s oslavami mučednictví Svatého Valentýna splynul právě zmíněný svátek Luprecalia. Dnes už vše známe jako romantický svátek, který se slaví tradičně 14. února.

Zajímavost
Málokdo ví, že až do roku 1969 katolická církev formálně uznávala 11 svátků sv. Valentýna. Kromě známého termínu to byly: 7. leden, 2. květen, 16. červen, 31. srpen, 2. září, 25. říjen, 1., 3., 11. a 13. listopad a 16. prosinec. Ve zmíněném roce 1969 byl svátek formálně stanoven na 14. února. Přesto ho Východní ortodoxní církev slaví až 30. července.

Za zpopularizováním této tradice do velkých komerčních výšin nestál žádný kněz či papež, nýbrž chytrý podnikatel - Američan Walter Scott. Ten svoji firmu na vánoční přáníčka rozšířil i na ta valentýnská a započal tak novodobou formu tohoto svátku do podoby, jakou známe právě dnes.

Rekordy
Nejstarší valentýnské přání pochází z roku 1477 a je uchováváno v londýnské Britské knihovně. Nejdelší polibek, který je zapsán v Guinessově knize rekordů trval 46 hodin 24 minut a 9 sekund. Dodnes je to světový unikát.