13 řidičských mýtů, které Vám mohou zničit jízdu. Stopka, cyklisté i dálnice jsou jinak než si myslíte
18 Květen 2026 | Ze společnosti Pro zaměstnance
Na silnicích se nejezdí jen podle zákonů, ale často podle „lidové tvořivosti“. Jenže právě tyhle zažité polopravdy stojí za řadou chyb, pokut i nebezpečných situací. Myslíte si, že na stopce musíte stát přesně u značky? Nebo že cyklista má vždy přednost? Připravili jsme přehled 13 nejčastějších mýtů, které by si měl ujasnit každý řidič.
1.- Na stopce nemusíte zastavit přesně u značky
Značka STOP neznamená, že musíte stát přesně vedle ní. Důležité je zastavit tam, odkud máte dobrý rozhled do křižovatky. Někdy to může být před značkou, jindy až za ní. Pokud už řidič v koloně zastavil a měl rozhled, nemusí se celý „rituál“ opakovat u každého auta. Výjimkou je situace, kdy výhled nemáte nebo je na silnici vyznačená stop čára.
2.- Zipování neplatí jen tam, kde je značka
Mnoho řidičů si myslí, že zipování platí jen tehdy, když na něj upozorňuje dopravní značka. Není to pravda. Střídavé řazení se používá všude tam, kde jeden jízdní pruh končí nebo se pruhy sbíhají. Cílem není být „hodný“, ale udržet provoz plynulý. Když ho řidiči ignorují, kolony jsou delší a nervozita zbytečná.
3.- V jednosměrce můžete stát i vlevo
V jednosměrné ulici se při výjezdu z křižovatky nemusíte držet jen vpravo. Pokud odbočujete vlevo, je správné zařadit se co nejvíce vlevo. Kdo jede rovně, zůstává zhruba uprostřed, a kdo odbočuje doprava, drží se vpravo. Díky tomu mohou auta křižovatku opouštět plynuleji. Pozor ale na autobusy, nákladní auta a soupravy, které potřebují více místa.
4.- Plnou čáru někdy přejet můžete
Plná čára není nedotknutelná hranice za všech okolností. Přejet ji lze například při objíždění překážky, předjíždění cyklisty nebo odbočování mimo pozemní komunikaci. Vždy ale platí, že nesmíte nikoho ohrozit ani omezit. U dvojité plné čáry jsou pravidla přísnější, ale i tam existují výjimky při objíždění. Klíčové je bezpečí a přehledná situace.
5.- S řidičákem B můžete táhnout i těžší vlek
Řidičský průkaz skupiny B automaticky neznamená jen auto a malý vozík do 750 kilogramů. V Česku můžete řídit i soupravu, pokud její celková hmotnost nepřesáhne 3,5 tuny. Záleží tedy na hmotnosti auta, přívěsu i údajích v technickém průkazu. V praxi to může znamenat i těžší přívěs, než si řada řidičů myslí. Pozor ale, v zahraničí se pravidla mohou lišit.
6.- Na dálnici se dá někdy jet i bez známky
Ne každý dálniční úsek je automaticky zpoplatněný. Některé části dálnic slouží jako obchvaty měst nebo krátké nezpoplatněné úseky. Bez známky lze jet také tehdy, pokud je po dálnici vedena oficiálně značená objížďka. Musí ale jít opravdu o vyznačenou trasu, ne vlastní zkratku. Vždy se proto vyplatí sledovat dopravní značky.
7.- Podjíždění není vždy přestupek
Na dálnici se běžně předjíždí vlevo, ale existují situace, kdy jízda vpravo kolem pomalejších aut není porušením pravidel. Typicky jde o souběžnou jízdu v hustém provozu, kdy se tvoří proudy vozidel ve více pruzích. Pokud se pravý pruh pohybuje rychleji než levý, nejde automaticky o zakázané podjíždění. Důležité je neplést si to s agresivním kličkováním. A nezapomínat, že i na dálnici může při změně pruhů hrát roli přednost zprava.
8.- S řidičákem na auto můžete řídit i některé motorky
Řidičák skupiny B neplatí jen na osobní auto. V Česku s ním můžete řídit také vybrané skútry a motocykly kategorie A1, tedy do 125 cm³ a 11 kW s automatickou převodovkou. Patří sem i některé moderní elektrické stroje. Zároveň existují tříkolové motocykly, které lze také řídit s oprávněním na auto. Vždy je ale nutné ověřit konkrétní kategorii vozidla.
9.- Cyklista nemá na přejezdu automaticky přednost
Cyklista na neřízeném přejezdu pro cyklisty nemá automaticky přednost před autem. Řidič ho nesmí ohrozit, pokud už na přejezdu je, ale cyklista nesmí bezhlavě vjet před přijíždějící vozidlo. Podobně je to na přechodu pro chodce. Pokud cyklista nesesedne a kolo nevede, není chodcem. Jako jezdec na kole tedy nemá stejnou přednost jako chodec.
10.- Do křižovatky lze někdy vjet i na červenou
Běžně samozřejmě platí, že červená znamená stát. Existuje ale výjimečná situace, kdy může být správné opatrně vjet do křižovatky i na červenou. Týká se to hlavně případů, kdy potřebujete uvolnit cestu vozidlu s právem přednosti v jízdě. Pokud za vámi jede sanitka, hasiči nebo policie a nemá kudy projet, musíte mu umožnit průjezd. Vždy ale jen opatrně a tak, abyste nevytvořili další nebezpečí.
11.- V křižovatce se otočit můžete
Otáčení v křižovatce není automaticky zakázané. Nesmí jít ale o křižovatku řízenou semafory nebo policistou a nesmí tam být značka zákaz otáčení. Při manévru musíte dát znamení o změně směru jízdy a dát přednost všem, kteří ji mají mít. Důležitá je také šířka vozovky a velikost vozidla. U větších aut je potřeba počítat s tím, že si mohou při otáčení najíždět.
12.- Tramvaj, trolejbus ani autobus nemají vždy přednost
Mnoho lidí má pocit, že vozidla MHD mají přednost vždy. Tak jednoduché to ale není. Tramvaj se musí řídit světly i značkami, i když v některých situacích má zvláštní postavení. Autobus nebo trolejbus vyjíždějící ze zastávky v obci musíte umožnit zařadit, ale jeho řidič vás nesmí ohrozit. Mimo obec už autobus ze zastávky automatickou přednost nemá.
13.- Krajní nouze není univerzální výmluva
Krajní nouze může v mimořádných situacích ospravedlnit porušení některých pravidel. Musí ale jít o skutečné odvracení většího nebezpečí, například ohrožení života, zdraví nebo majetku. Nestačí se jen vymluvit, že jste spěchali. Každý případ se posuzuje individuálně a přísně. Pravidlo tedy existuje, ale rozhodně není volnou vstupenkou k riskantní jízdě.
Redaktor: Martin Havran
Zdroj: web Garáž